« Úvod | Až se vše usadí... »

Nové...


Z nějakého důvodu k článku nejdou přetáhnout fota, proto je dám na rajče - zde odkaz: http://4borovice.rajce.idnes.cz/k_clanku_na_blogu_Nove...

Nevím, proč nás to nenapadlo dřív (musela mi myšlenku vnuknout až Jana Trnková ze Sedlíkovic) a nezkusili jsme s Máňou vyjet na druhou stranu od nás směrem k Týnu nad Vltavou. Už 10 km od naší vesničky začína Táborská pahorkatina. Jak nám Jana povídala, dá se tam v lesích v klidu jezdit. No je to zatím takový slabý odvar "našeho" Kotle  a Žďáru u Rokycan, ale pořád 100 x lepší než poslední výlet s Máňou k Žíšovské střelnici, kde se lesní cesta tváří asi tak 100 maximálně 200 metrů jako lesní cesta a pak je z ní najednou močál či roští nebo taky prales...
To jsme minulý týdne přijeli zase naštvaní, sežraní od komárů a v podstatě jsme nedělali nic jiného, než se prodírali mezi stromy a v houští. Já přijela s kolenama obouchanýma jak píšťalička, protože jsem si dávala pozor, aby některé z očí neskončilo na větvi. Na má kolena nedával pozor ani Fík, tak jsou samá modřina. Ale zpět k tomu novému objevu. V pondělí jsme nasadili celou smečku do Focusa a vyjeli na průzkum, protože jsem prohlásila, že bez pořádné rekognoskace terénu se už do žádného lesa nepohrnu. Ohledáním místa budoucího činu jsme zjistili, že kupodivu je tu i více cestiček, než je na mapě (což u předešlého lesa bylo právě naopak!) a že je docela dobře koňmo sjízdný i když jsou cesty rozbité od těžby dřeva těžkou technikou. Ale dá se mezi stromy - je to normální udržovaný les, hurá! Všem pejskům se tam mooooc líbilo - stín, pohoda - malí lítali jak pominutí a i dědouš Azík ožil a zavzpomínal na jeho výlety s námi a koňmi v brdských lesích.
V úterý ráno jsme tedy už po 8. ranní nakládali Máňu a vyráželi směr západ. V jedné vesničce jsme u hájenky vyložili, osedlali a vyjeli. To kluci čuměli, že jdou takovou dobu z kopce a pak zase do kopce a dokonce do něho klušou - samozřejmě, že se trochu zafuněli. Pak jsme i na některých kouscích zacválali - překážkou byly jen klouzavé velké kořeny stromů. Z lesa jsme vylezli úplně na druhé straně a tam jsme si na dvou loukách parádně ale v klídku zacválali. Tož se sem zase vychystáme. Jo a taky jsme cestou našli takovouhle houbu.
Vypadala úžasně a tak jsem se rozhodla udělat bramboračku. Škoda, že do polívky po vykrájení červích dírek zbyla tak čtvrtina :-(
A ještě něco nového... Jarda po květnovém kurzu u Bořánků, kdy si sedl do Baruščinýho "wejda" - super westernového sedla a také po tom, kdy si Vašík sedl do jeho australského sedla a podivil se, jak se tam se svým zadkem může vůbec vejít... no tak od té doby nemluvil o ničem jiném, než o zámyslu koupit větší sedlo, nejlépe westernové. Samozařejmě, že na na zakázku šité nebo šité alespoň u renomovaných sedlářů u nás prostě těch minimálně 30 tisíc není. No a tak zvítězila mnohem levnější varianta sedla německé výroby zn. LAKOTA a to typ REINER. Vše přišlo ve středu, včera po návratu z práce jsme vše vyzkoušeli a snad to tedy vše sedí. Dnes jsem promazala a zítra asi bude premiéra. Musíme Faliho vyfotit, jak mu to bude slušet.
A tady to je: no není - viz rajče... :-)
Byli jsme jen ve vedlejší vsi vyvenčit psi, ale sedlo dobrý, jen vychytat pár prvotních nedostatků - ještě dodělat na dotahovacím řemenu dírky a deku dávat víc dopředu a bude to fajn :-)

Archiv

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se