« Úvod | Ležím, fotím, směju se... »

Od léta do zimy – rekapitulace



Od července
jsem psaní na blog nějak zanedbávala a proto napíšu alespoň rychlou
rekapitulaci toho, co se u nás za celý druhý půlrok 2014 dálo.



Začátkem
července jsme si na naší louce postavili malý trail park a trochu jsme
trénovali. Těšili jsme se, že se na konci prázdnin zúčastníme opět hobby
„závodů“ v Záříčí. Ale pak jsme dostali pozvání na svatbu v ten samý
termín, takže jsme nejeli. No, stejně jsme neměli natrénováno, protože děvčata
naše jezdecké skoro celé prázdniny nechodili a my to také vše nějak nezvládali.
V půli července nás navštívila Jardova ségra Yveta s dcerou Nikou a
vnoučkem Dádou. Ten si užíval venkova plnými doušky. Pak u nás byl 14 dnů
Nicolásek. Z toho týden s tátou a to jsme společně předělávali
ohrazení louky. To 7 let staré dřevěné začalo padat a tak jsme ho vyměnili za
klasický elektrický ohradník. Nici se těšil se zvířátky, udělali jsme si i
výlet do lipenského areálu do Korun stromů. Je to tam super až na tobogán,
který šíleně drncá!



V srpnu
došlo i na dovolenou naší dcery Verči, vyšlo i slušné počasí a tak jsme mj.
podnikli výlet do Třeboně na vodnické slavnosti.



Každý měsíc
jsme inseminací připouštěli Amálku a stále nic. Když jsme jí přidali granulky a
vitamíny tak se konečně po 4. připuštění 1.9. zadařilo a v termínu 10.6.
očekáváme malé Amálčátko. Držíme si pěsti pro štěstí, aby se vše dobře povedlo
a aby to byla jalovička, protože pro ní už máme i kandidáty na nové páníčky. I
na mlíčko už máme spoustu zájemců, jen netušíme, jak to budeme vše časově
zvládat s dojením a následným zpracováním mléka…



Září začalo i
velkým Nicoláskovo krokem do 1. třídy J
a Jarda, já a naši milý přátelé Hanka a Pepa ze Záříčí jsme strávili pěkný
víkend v Kroměříži. Cílem byl burčák 
a biskupské vinné sklepy a samozřejmě Květná zahrada, zámecká zahrada
atp. Cestou domů zastávka na vranovské přehradě. Bylo to mooooc fajn! Bohužel
měsíc září je poznamenán pro nás velice smutnou událostí. Náš téměř 12 letý
Azíček, kterého jsme si vychovali od porodu naší Fantagiry začal velice rychle
chřadnout, nejedl a během 14 dnů byl pryč. Pomohli jsme mu v klidu opustit
náš svět s tím, že se k nám zase jeho dušička vrátí…



V říjnu
jsme, jako každý, užívali krásného teplého podzimu a plodů naší zahrady. Také
se nám znovu narodil Azíček, a to v podobě pejska od Příbrami – toho se
zeleným oboječkem. Poštěstilo se nám i zase mít rodinný víkend – návštěva dětí
a Niciho.



V listopadu
se nic zvláštního nedělo. Jen Jarda byl 3 týdny nemocen s průduškami… L



Na prosinec
jsme se těšili. 17.12. jsme si jeli pro nového člena naší smečky – beauceronka
jménem Car. Je to pěkný raubíř a bude z něho určitě skvělý hlídač.
S ostatními zvířátky se sžil vcelku bez problémů. Jen na dvoře a přilehlém
okolí to vypadá jak v neuklizeném dětském pokojíčku – všude se válí
vytahané hadry, klacky, vypreparovaná „střeva“ z plyšáka atp. J Od Štědrého dne jsme
se mohli týden těšit z návštěv Járy, Verči, Petra a celý týden
z Niciho. Je to už bezva prvňák! Užívali jsme si různých her a samozřejmě
i pohádek v TV. Jako každoročně – uspořádali jsme vožení na koních pro
místní dětičky a tentokrát i s Verčíno prezentací německé kosmetiky LR. Spousta
času se točí i kolem štěněte s ostatními čtyřnožci. Máme docela problém
s Amálkou když je umrznuto – ty její paznehty pěkně kloužou a už byla
několikrát na zemi.



Silvestra jsme
strávili v dobré náladě s Verčou, Petrem a Nicim. Ti na Nový rok
odjeli a my zůstali na jihu s celou naší smíšenou jedenáctkou. Ano, je nás
jedenáct – Jarda, já, Baraka, Car, Zorro, Chuck, Fifi, Kači, Fík, Falko a
Amálka. No, málem nás bylo o 2 míň – zapomněla jsem zmínit, že 14.12. se nám
při vyjížďce s koňmi a všemi hafíky zaběhly Fifinka s Kačenkou za
srnami. Strávili jsme bezesnou noc, které předcházelo hledání, volání, ježdění
polem nepolem…. a nic. Holky, každá zvlášť s odstupem asi 2 hodin, se
vrátili až ráno. Díky Bohu, Andělům, modlitbám a spoustě pozitivní energie
nejen od nás, ale celé rodiny a známých se podařilo holčičky přivést domů. Pro
jistotu vykročily ony do nového roku s novým vybavením – dostali pidi
elektrické obojky – už nechceme zažít znovu možnost jejich ztráty.



Tímto přejeme
sobě, naší celé rodině – dvounohé i čtyřnohé a všem našim milým lidičkám
úspěšný rok 2015 překypující láskou a zdravím.



FOTA zde:       http://4borovice.rajce.idnes.cz/Prurez_cervenec_-_prosinec_2014



Ahoj , náhodou jsem narazil na vaše stránky.V dávných dobách jsem měl ustájenýho koníka Grejdyho v Rakový.Po akci ve Svojkovicích jsem se rozváděl a snažil přežít .Nemám z té doby vůbec nic(natož fotky nebo video).Jestli máte video nebo fotky ,byl bych strašně rád kdyby jste mi je nějak poslali.Život se mi trochu zamotal,ale Grejdymu jsem zůstal věrný.K němu mám ještě Nika a pro mladšího syna poníka Jasmína.Zkrátka ženy se střídají,koně zůstávají . . .Opravdu si připadám jako člověk bez minulosti a rád bych dětem ukázal čím jsme se bavily kdysi dávno.Po vašeho odstěhování se zpřetrhali nitky a až úplnou náhodou vidím jak fungujete. Předem dík za cokoli Midloch

přidat komentář

Archiv

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se