« Úvod | Až se vše usadí... »

... a zase je VŠECHNO jinak ...

Život bez koní???
Tak jsme zase bez koní :-( "Dojela" jsem na to, že jsem si absolutně neuměla představit, po 20 letech s koňmi na vlastní zahradě, dvoře, louce, jak to bude fungovat, když bude koník někde ustájený. Spoustě lidí to funguje, ale mě ne. Já potřebuji mít s koníky vztah a to blízký - i ve smyslu, že ho prostě několikrát denně uvidím, alespoň podrbkám, nakrmím, pošetřím atd. To byl jeden problém. Druhý problém byl v podobě nespolehlivé stájné, něco se domluvilo a druhý den bylo vše jinak, když došly granule, dostal třeba jen kýbl suchého chleba. Možnost pastvy žádná, pouze na procházce či vyjížďce. Vůbec si spolu nesedli, tak byl rád, když jsem za ním 3x za týden dorazila. Ano i cesta, ač to bylo jen 10 km se v průběhu měsíce nasčítala v podobě spotřeby benzínu... Do toho přišla investice do nového kotle v právě koupeném domku :-( takže další "topící irský cob" - myslím cenově - stál v kotelně a to již bylo téměř neudržitelné. Levnější a bližší ustájení - utopie! Tak charakterní koník se vidí málokdy! O to bylo těžší rozhodnutí... Říkala jsem si, čím dřív, tím líp. Nebude nám oběma po sobě tolik smutno. No, stejně je! Takže od konce března je Dyxík u nových majitelů - s dalšími dvěma koníky na téměř 3ha pastvině mezi lesy, na stáj a část pastviny je vidět z domu. Prostě sen mnoha koní! Paní s Dyxikem jezdí ven jen na parelce, takže nezklamal, zlatíčko!


Našli jsme si super stáj se super koníky ve Vinařích, kde je přirozená komunikace a s tím spojený extreme trailový park na denním pořádku. Jen je to přes 30 km daleko. No, jednou za čas tam zajedeme i se Sofinkou (2,5 letá vnučka), s kterou jsme absolvovali i hobíčka v ET - byla nejmladší účastnicí na 20 letém poníčkovi Snížkovi. Toho mě, postupem času nabídla majitelka za hubičku na důchod. Jenže prostě doma není kde dát :-( a tak právě odjíždí do jiné rodiny s 2 holčičkami, které si ho budou užívat. Já tam mám oblíbenou haflošku Leontýnku a kříženku Amynku. S oběma jsem absolvovala základní soutěže ETC 2019 - mám 3 kokardy - první v mém "koňském" životě - mám z nich obrovskou radost.

Dnes jsem v takovém stádiu, že mám pár dnů novou kamarádku, 8 km od baráku, která zachránila před jatkami z řetězu kobylku - dnes 12 letá Pája - kříženka hucula a painta. Slovo dalo slovo a budu s ní moci pracovat - ze země a pak i ze sedla. Snad si postavíme nějaké trailové překážky a bude. No a zítra se jdeme podívat do 6 km vzdálené farmy, o které jsem nevěděla a pozeptat se na možnost Sofinčina ježdění tam.

Tak uvidíme, co nám čas přinese. Necháme to plynout... :-)

Překrásný zbytek prázdnin!

Archiv

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se