« Úvod | VELKÉ ZMĚNY »

Noví kamarádi

Korísek, Cirďa a spol.


Tak jsem někdy před 2 měsíci pročítala Návštěvku u Bořánků a mj. jsem tam narazila na zoufalé volání o pomoc s kulhajícím koníkem. Protože s tím nějaké zkušenosti mám včetně kontaktu na skvělého pana doktora (pravda, není zrovna z našeho kraje), rozhodla jsem se oné Petře napsat. Začali jsme si psát o problémech hlavně jejího koníka, ale časem i o svých problémech, které se často lépe řeknou někomu cizímu, než vlastní rodině... Psali jsme si úplné romány. Můj manžel už říkal, že je to jako láska po internetu :-) No my si máme alespoň jak postěžovat s našimi koňáckými problémy a hned jde všechno líp. Zjistili jsme, že máme spoustu stejných myšlenek a zásad. Petra je naštěstí jen 25 km od nás - v Jindřichově Hradci a tak konečně 25.4.09 došlo i na naše setkání tváří v tvář. Využili jsme parkurových závodů ve vedlejší vesnici Mažice. Už ráno v 8 Péťa přijela, abychom stihli projít naše stáje a ohradu s koníky, u čaje probrat všechny naše zvířátka. Já koníky, Jarda zase psy. Péťa se svým přítelem Míšou má totiž kromě koně i psa a 2 morčata. Na závodech jsme si obě posteskli nad naším "jezdeckým" uměním, ale také nad některými rádoby profíky, když jsme viděli jak koníky rvou, oni chodí s odporem - bodeť ne - úplně obráceně, jelení krky, prohlé hřbety, pak je nemá nic bolet a mají být děsně šťastní...! Do Maži mě paní z Bechyňských jezdeckých potřeb přivezla bezpečnostní vestu "na míru", bohužel jsem jí musela vrátit - vadila už při sedu na židli, natož v sedle! Nakonec jsem si pořídila podobnou, ale vyhovující z jezdeckých potřeb z Lomnice nad Lužnicí (viz odkazy - seneli web)


Koník je tuším westfallský, tj. z Německa dovezený 7letý ryzák Carino. Bohužel už je u 9. majitelky, ale konečně se má dobře. Je asi z celé řady jediná, která pochopila, že ho něco bolí a proto po něm nemůže chtít skákat apod. Jenže za 1,5 roku, co jej má, nebyl nikdo schopen určit, proč kulhá a co s tím. Teď se naděje upírá k paní chiropraktičce MVDR. Žežulkové - bohužel opět z daleka, takže nevíme, kdy k realizaci její návštěvy dojde. Minulý týden 3.5. jsem se totiž byla na něj podívat a musím říct, že je Korouš velice komunikativní koník, moc hezky v kruhovce spolupracuje, jen by potřeboval bezbolestně běhat a to zatím nejde. Podle mého laického oka to není v nohou, ale v bederní páteři, která je i na pohmat citlivá! Snad něco vymyslíme i s pomocí Bořánků...


Péťa a Korin


Pejsek je (teď nevím jak starý) československý vlčák Cir. Také je moc příjemný, přátelský. Péťa má ale štěstí na "kulhavky". Má velkou displázii a proto nesmí mít velkou zátěž např. na cvičáku atp. Ale na delší procházky chodí moc rád. Na své páníčky čeká v menším bytě už bez projevu stesků - má přece kámoše - morčátka...


Péťa by si moc přála sehnat nějaký domek s pozemkem, kde by mohla bez obav mít svá zvířátka pohromadě a nemuset za Korinem denně dojíždět, sice do jen 3 km vzdálené stáje, ale přeci - doma je doma!


Tak kamarádi, ať se Vám konečně podaří vyřešit zdavotní problémy a to bydlení. Moc držíme palce, drápky i kopýtka! :-)))


Další fota v galerii 2009.

Korouš je krásnej koníček jen je škoda že se na něm nedá jezdit. ps: Ivčo hezké fotky.:-)

přidat komentář

Archiv

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se