« Úvod | VELKÉ ZMĚNY »

Horsemanship I. a II. 2006

... u nás doma se děly věci...

Jak jsem již uvedla v článku Koňské životopisy jednou v zimě jsem si v pražském Dance and Jump sedla v knihovně na kávu a přitom náhodou objevila knihu Václava Bořánka Horsemanship přirozené jezdectví. To se mě i našim koníkům stalo osudné ( doufám v tom dobrém slova smyslu). Na jejím konci byl kontakt na jeho web. Napsala jsem panu Bořánkovi dotaz, co bychom museli splňovat pro uspořádání kurzu, jaké mít zázemí (protože kruhovku jsme neměli) a za kolik by to bylo atd. a že když by to bylo možné, že možná bychom chtěli třeba v květnu něco podniknout. Dostalo se mi docela rychlé a jasné odpovědi – 13.5. vyhovuje? A tak slovo dalo slovo a 13.5.2006 se u nás na pronajaté louce konal kurz I. za účasti asi 25 osob a našich 3 koní.


Tomu však 22.4. předcházela akce Jarní úklid, kterého se účastnili kromě mě a Jardy, Lenka (s teriérem Šotkem), Terča, Eva, Jana, Sandra, Dáda, teď nevím asi i Píďa (na kurzu byla určitě :-) ).  Vše jsem umyli, vyčistili, nablýskali, novou nástěnku vytvořili a také na louce postavili 16 metrovou kruhovku z ohradníkových tyčí a pásky. S dílem jsme byli velice spokojeni a věřili jsme, že neuděláme ostudu. Užili jsme si i spoustu legrace, byla super nálada – škoda, že se z fotek dochoval jen „sestřih“, který jsme měli na nástěnce a já ho teď ofotila – najdete v galerii Historie v z.Č. Na PC jsem vytvořila pozvánky s programem dle Bořánkových webovek a roznesla ho po všech známých koňácích v okolí a přihlásili se nám lidé i od Plzně. Po přijetí závazných přihlášek jsem nechala u známého řezníka uvařit obr množství guláše, nakoupil se chléb, tatranky, minerálky.


V den D jsme plni očekávání vstávali brzo, abychom do příjezdu „žáků“ i pana Bořánka všechno zvládli nachystat. Počasí nám přálo, proto jsme si „přijímací“ kancelář vybudovali před vchodem do domu. To už pomáhala i Verča. Na pana „učitele“ jsme čekali asi hodinu, protože někde zabloudil, či co. Úvodní část kurzu, do oběda – se konala v našem obýváku – ještě že byl velký! Jednalo se o seznámení s horsemanshipem, proč a jak vše funguje. Poutavé a zajímavé povídání odpovídalo již mnou přečtené knize a tak jsem mohla poslouchat jedním uchem a jednou rukou míchat ohřívaný gulášek. Po zodpovězení dotazů, nezbytné kuřácké a obědové pauze jsme vyrazili na louku, kde jsme mohli celé odpoledne sledovat jak práci odborníka, tak pokusy o práci pod jeho vedením. Bylo to moc krásné, zajímavé, prostě poučné a úžasné a většina z účastníků si nutně odnesla domů to, co potřebovala – pochopení základů přirozené komunikace člověka s koněm.


Bylo až neuvěřitelné, jak se např. Bejba proměnila a chodila na vyjížďkách spokojeně na zahozené otěži, skákala přes přírodní překážky v lese bez nějakého tahání se o otěže. Dá se říct, že jsme pilně cvičili a na to konto jsme si na srpen zamluvili kurz II. – vyšlo to na 5.8. Opět jsme zabezpečili občerstvení – velké plněné bagety, oplatky, pití. Tentokrát už asi jen pro 15 osob, protože ne všem se člověk zavděčí – ne všem se posledně líbilo a dokázalo vše pochopit...


Tentokrát jsme teorii situovali na zahradu k a pod pergolu. I když nám chvílemi v průběhu celého dne poprchávalo, vůbec to nevadilo. Vašík (to jsme si dovolila této autoritě nabídnout tykačku – jsme totiž stejně mladí :-) ) si přivezl s sebou p. Nepustila, sedláře i s novým westernovým sedlem na vyzkoušení. Jo, krásná práce, ale kde na ní vzít... Také měl již nově vydanou knihu Zaříkávači koní, kterou jsem si koupila a nechala autorem podepsat. Teoretická část sestávala z krátkého zopakování a zodpovídání dotazů. Větší část se odehrávala v kruhovce, kde jsme více prakticky zkoušeli nové věci a bylo kontrolováno, jak jsme zvládli cvičení od prvního kurzu. Dokonce již jsme zkoušeli rytmus v sedle. To jsem fakt vůbec nechápala, co po mě Vašík chce. Pak si vzal Bejbu pod sedlo sám (museli jsme ho dost ukecávat) a ukázal, jak se dá správně pobízet a co to dělá. Pochopit jsem to ale pochopila až na individuálním kurzu o 2 roky později :-))) Jen neradi jsme se s Vaškem loučili.


Doufám, že to mnohým otevřelo oči a pomohlo to jim a hlavně jejich koníkům.


To se také Bejba stala poprvé webovou hvězdou  - Vašík napsal: 5. srpna 2006
Dnes proběhl kurz HORSEMANSHIP II v Kamenném Újezdě u Plzně. Bylo asi 15 lidí, všichni natěšení a pracovití. Musím říci, že se mi to moc líbilo. Je to moc fajn cítit, že všechno to moje snažení i přes všechny problémy a komplikace toho dne (dnes mám pro změnu zánět středního ucha), nevyznějí naprázdno. Že si  všichni ti lidé něco odnesli domů a již zítra začnou experimentovat se svými koňmi.
Je hezké vidět, jak kobylka se kterou se pracovalo minule - změnila za měsíc výraz v očích. Předtím naprdlá stará čarodějnice - dnes spíše lehce nedůvěřivé děťátko. Udělali velký kus práce. Díky za to.


 


Tak začala naše cesta neustálého snažení o přiblížení se koňskému myšlení a jazyku těla. Díky všem zúčastněným a pomocníkům v nouzi a hlavně skvělému Vaškovi Bořánkovi, který má neskonalou trpělivost s neustálým vysvětlováním stejných věcí těm zoufalcům – to jako nám...


 


Bohužel, CD s fotkami z té doby nemohu otevřít, takže nic...


O dalším působení Bořánkovic rodinky na naší se zmíním v článku, který bude patřit už skoro do současnosti – hledejte v roce 2008.


 

Archiv

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se