U 4 borovic

 

Rok 2008 v kostce

aneb Co se dělo po Bořáncích

Co se dělo, když jsem přijela z Olřiše? Celkem nic moc. Řekla jsem si, že na Baby ven jezdit nebudu, dokud se jí správným pobízením, jemným přilnutím, vyklenutím zad apod. ty záda nespraví a nenasvalí se tam, kde má.


volná práce


S Ádou samotným to ven nejde – závislák by to otočil už na konci louky a hurá domů... no a Amigo je přeci hžíbátko, ne! Když to šlo brala jsem je na lonž, protože jsme čekali, až dobudujeme kruhovku.


zlomený Zorro - II.084.den u nás a hned zlomenina


V únoru jsme si přivezli nového člena rodiny – pejska Zorra viz více v Psích životopisech...


V březnu nám umřela Fanynka – po skoro 8 letech soužití s rodinou dost velká rána.


tady odpočívá Fanynka


Počasí to stále nechtělo dovolit – mokro bylo hrozně a to by naše louka s plnými tatrami kamení, šotoliny a štěpků nezvládla. Stejně nebylo úplně sucho, když jsme materiál vozili a máme tam pěkně vyjeté koleje.  Kruhovku jsme v potu tváře dokončili o velikonocích. Každá vrstva kamení – celkem 3 a 1 vrstva šotoliny – se musely utemovat


povrch kruhovky - III.08


a pak na to přišli 2 tatry dřevěných štěpků. Kamení se sypalo skoro rovnou do jámy a rozhrnul nám ho s dozérem. Pak jsme dávali kůly, na ně se přibíjely krajiny. Po té nám právě o velikonocích pomohli hlavně Jára s Verčou navozit štěpky, které jsme měli složené před statkem, tj. asi 80 m, a těch koleček bylo!


Provoz kruhovky jsme tedy zahájili po velikonocích 2008. To byla hned jiná práce. Dělali jsme vše od základů, i když něco koníci již znali za Kameňáku. Leč ve volnosti jsme neměli možnost dělat asi rok a půl, no a na lonži to není ono a také jsem nevěděla, co všechno se dá na vodítku vymyslet...


Zjara jsme také řezali a stříhali hrozně zanedbaný a přerostlý živý plot kolem pozemku před statkem. V květnu se měnily okna, v září vchodové dveře. Mezitím vším jsem renovovala dvoje dveře uvnitř a velkou truhlu na cejchy...


V květnu se nám narodil vnouček Nicolas (syn od syna)


11 denní Niky


a také jsme si přivezli „náhradu“ za Fanynku, a to fenku Baraku – více v příslušném článku.


seznámení s Barakou V.08


Přes léto Áda s Baby povozili v kruhovce spoustu návštěv,


jeden z Altmanů se vozí


chodili jsme na procházky, ale ne moc dlouhé (nebyl čas), jen jedna trasa je delší – 4 km tam, 4 km zpět – to je „výlet“ k jediné dobře přístupné a čisté vodě, což je 4x4m velký a něco kolem 70 cm hluboký brod přes stoku. Koníkům se tam v parném létě moc líbí, jsme mokří i my, ale než dorazíme mezi poli a lukami domů, potřebovali bychom tu spršku znovu! Občas jsme něco „tvořili“ v kruhovce a to i se sedlem. Moc mě překvapilo, když jsem poprvé dala Bejbě sedlo a s ním jí poslala na kruh. To byly kozelce jak od neobsednutého koně! Zřejmě jí nikdo neumožnil být takhle se sedlem samotná a musela si to s ním za celý svůj život pěkně vyřikat... Zajímavá situace.  Někdy v létě jsem poprvé vylezla na Amiga a to bez problémů. Zatím jsme jen postávali, couvali, uhýbali tlakům do stran, ale přesně jsem si nedovedla představit, jak využít cvičení ze země pro rozejití se :-))) .


poprvé člověk -V.08


V létě se na dvoře položili roury pro odvod vody z okapů a dál kus před vchod do jímky.


roury na dvoře (asi třetina celé délky!)


Jarda byl na přelomu srpna a září s oběma velkými hafany na psím táboře v Zátaví, kde se jim jako obvykle, líbilo. Snad stvoříme nějaký zajímavý článek o této aktivitě.


Kolem podzimu zase nebyl vůbec na nic čas – tedy na práci s koňmi i psy. Pustili jsme se totiž do zvelebování dvora a prostoru před statkem.


dvůr se upravujedvůr po zasetí trávy


Na dvoře jsme rozházeli 2 tatry zeminy, urovnali, zaseli trávu a přikryli netkanou textilií. To jako že proti znehodnocení osiva psy. Haha, stejně to bylo na nic – Baruška si s textilií poradila raz-dva, takže na dvoře byl samý cár... Před statkem jsme měli složené 3 tatry ornice. V létě se část spotřebovala na sadbu jahod a zakrytí rour. Téměř celý zbytek jsme rozhazovali kolem příjezdové cesty a upravovali do tvaru jakéhosi velkého záhonu. Ten je z velké části zakůrován a osázen asi 70 ks rostlin – docela fuška... no a zbytek u vchodu – moje oblíbené růže – asi 15 ks a tulipány.


prales na příjezdovcečástečně upravená příjezdovka


Když jsme se zbavili všech podzimních prací, konečně jsem se jela poradit o tom pobízení k Vašíkovi, ten byl však nějak nesdílný a tak mi hezky polopaticky poradila Baruška, za což jí dík. Protože já amatér a obsedám si koně...! Pěkně nám to fungovalo. Ami nosil zatím Ádovo sedlo, ale bez zátěže, nechtěla jsem na jeho širokém hřebetu „rozsednout“ kostru sedla plnokrevníka. Takže jsme spolu chodili a klusali zatím bez sedla.


začínáme chodit X.08


Cval bez sedla jsem si netroufala. Nakonec jsme někdy před vánoci objednali sedlo bezkostrové, tvarově jakoby westernové, ale bez hrušky – což bylo i levnější řešení, že?! Pokud to počasí dovolilo, chodila jsem s Bejbou i Ádou pod sedlem na louce a snažili jsme se najít správný rytmus, správné pobídky, pěkné vykročení a tak, vše polehoučku, kam už teď spěchat.


No a pak přišli Vánoce, přijeli návštěvy a měli jsme zase výcvikový klid. A další povídání už patří do roku 2009, kde najdete další články průběžně doplňované.


16.05.2009 07:56:00 |
Autor: Iva
| stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

 

© 2006-2007 Zásobování a.s.

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se