« Úvod | VELKÉ ZMĚNY »

Odpočívat se musí

aneb malý výlet s velkými hafíky

Protože je občas nutné přestat se pinožit (dovolila jsem si vypůjčit oblíbené slovo Vašíka Bořánků), stále se honit atp., naplánovali jsme si na včerejšek výlet.


Ráno jsme se, jako obvykle, postarali o zvěrstvo a asi v půl deváté vyrazili směr západ. Cílem naší cesty byla zřícenina hradu Helfenburg,


letecký pohled na Helfenburg


kus za Vodňanami a kousek za Bavorovem (také vás napadá písnička: Kdyby byl Bavorov, co jsou Vodňany, ...). Když jsme z domova vyjížděli, byla ještě mlha, ale hned v Bukovsku se rozjasnilo. Cestou, nevím už přesně kde, se pořádná mlha zase objevila a tak jsem konstatovala, že jestli bude na hradě taky, že jsme mohli zůstat doma a vyfotit si to na dvoře – tu mlhu... V Bavorově už ale bylo krásně a za chvilku jsme se ocitli na lesním parkovišti, kde je i nástěnka s otvíracími hodinami, stručnou historií hradu apod. K naší nelibosti na ní byl přilepen i lístek se vzkazem: Přijedu v 11, jsem u lékaře. Vzhledem k tomu, že má být otevřeno od 10 hodin, domysleli jsme si, že se zřejmě jedná o „pána“ hradu či průvodce. Jelikož nám zbývalo ještě tedy 1,5 hodiny a hrad je z parkoviště vzdálen 1,5 km, museli bychom se plížit jak slimáci. Jo, to jsem ještě nesdělila, na výlet jsme vzali Azíka a Barču – ty jsme tedy nechali proběhnout, vyvenčit, sebe jsme vyvenčili a znovu nasedli do auta. Zajeli jsme se podívat na 9 km vzdálený zámeček Dub. V restituci jej dostali zpět příbuzní původních majitelů a ti se rozhodli zámek dát do původního stavu, což nebude jednoduché – bylo v něm nějaké učiliště a snad i JZD, tak si umíte představit stav. Zámeček s docela pěkným parkem jsme obešli, v tom parku pod obr lípami a jinými stromy by se tak krásně páslo koníkům :-)) , vyfotili


Jarda, Azi, Barča a část zámečku Dub


a jeli zpět k Helfenburgu. na úpatí kopce je krásná hájovna, ale asi bez hajného a upravovaná asi pro komerční využití.


hájovna pod hradem


V půli cesty, mimochodem vyasfaltované :-( , nás předjel s džípem onen pán, co přišel od lékaře. V lese bylo spousta! mravenišť – největší mohlo mít tak 1,3 – to jsou makáči, ti mravenci!


Za chvilku jsme byli u hradní brány a vešli dovnitř. V dřevěné podkladně nás očekával velice sdílný pán, který nám pověděl o historii hradu, různých zajímavostech z okolí a mj. i to, že ho letos už 4x vykradli. Zakoupili jsme, kromě vstupenek i turistický štítek na hůl (kterou pořád ještě Jarda nemá) a pár pohlednic. Hrad je prý o 2 ary větší než Rabí a je fakt pěkný – tedy pěkná, ta zřícenina. Na prohlídkové cestě jsme si museli dávat pozor na ho..., protože jak byl pán u lékaře, nestihl je odklidit – chová tam totiž ovečky a kozičky. Alespoň nemusí sekat trávu. Viděla jsem však i koňské stopy a dozvěděla jsem se, že hrad je oficiálně jednou ze stanic koňské turistické stesky a mohou tu s koňmi přespávat. Vše jsem pečlivě zdokumentovala (jukněte do galerie 2009) včetně krásného rozhledu z jedné ze strážních věží. Pejsci zatím s páníčkem oddychovali dole na jednom z nádvoří, pěkně ve stínu. Jinak byli uvytržení z těch ovcí a koz a také toho, co po nich bylo v trávě ...


jedni jsou nahoře, jedni zase dole - pohled z věže


Cestou zpět se pesani zase pěkně proběhli a vypadali spokojeně. Jen Barča nějak odmítá lézt do auta, vždy krouží kolem jak satelit a Jarda jí nemůže chytit, když se mu to ale podaří, jde už bez odmlouváním za Azíkem do kufru. Zastavili jsme se v Bavorově, podívat se na kostel a že poobědváme, ale nakonec jsme se rozhodli, že jsme ještě neviděli Vodňanské náměstí a že si tedy dáme něco tam. Ouha, jedinou zahrádku v celém okolí měla pouze cukrárna, no a protože s takovými „obludami“ čtyřnohými můžem být jen venku, místo oběda jsme si dali výbornou kávu a každý 2 zákusky, heč.


Barča prý by si s dovolením také vzala


Oba čtyřnožci se chovali vzorně a byli asi i rádi, že leží ve stínu pod slunečníkem. Ani pamlsky nechtěli, měli žízeň, což jsme napravili u auta – dostali do své misky vodu (nebojte, za celou dobu už po třetí).


Domů jsme přijeli asi v půl druhé no a samozřejmě nám to nedalo – 3 hodiny jsme strávili na zahradě před statkem – Jarda sekáním trávy (zvládl ji podělit mezi sousedovic kozy, naše koně, kompost i vlečku s hnojem), já pletím růžového záhonu, rybízů a angreštů. Takže i včerejší večer jsme rádi padli do postele.

Archiv

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se