« Úvod | Až se vše usadí... »

Horsemanship IV

aneb Opět u Bořánků


 




V neděli 13.9.2009 jsme se zase s Péťou, kamarádkou z J.Hradce, vypravili na pokračovací kurz horsemanshipu v pořadí IV. + Vaquero. Moc jsme se těšili mj. i na to, až ve skutečnosti uvidíme tu novou krásnou jízdárnu, kterou jsme zahlídli asi týden před kurzem v televizi. Zde odkaz:


http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/209572221300026-chcete-me/obsah/86850-horsemanship/


a zde jízdárna


krásná jízdárna


Přijeli jsme na místo asi před půl desátou. Již se to tam hemžilo spoustou lidiček i koníků. Někteří byli již na nádvoří, někteří se právě vykládali z vozíků a jiní byli ještě na cestě sem „po kopytě“. Všichni krásní koníci, většinou krátcí, na western jak dělaní... různé „křižovatky“, např. Apík, ČT, arab, hucul (4 v jednom) nebo hafling s ČT a Apíkem (3 v jednom), ale fakt nádherní. Samozřejmě tam byli i koníci „jedné krve“ (QH, ČT), říkám – radost se podívat!


Barušku s Vašíkem jsem zastihla ještě v kuchyni při snídani. S nadšením přijali nějaké naturálie – švestkové zavařeniny, konzervy pro Maxíka (pes), trhané švestky (měli jen padané) a nadšení propuklo, když viděli sklenici škvarků! Stihla jsem je při té příležitosti zavalit pár otázkami a osvěžit jednou příhodou.


Otázky se týkaly Amiga:



  1. při nesení zátěže – jezdce, rozmetá předníma nohama do stran. Je to prý u mladých koní otázkou rovnováhy, než se naučí vyrovnat se s kymácejícím se jezdcem na svém hřbetě.
  2. Ami si hrozně hraje s udidlem a nevěnuje takovou pozornost cvičením – jednoduché řešení: Dát mu udidlo s ohlávkou třeba na pastvinu nebo i v boxu na 2 dny a bude klid.

Příhoda – též s Amigem: Jarda měl za úkol nacvičovat řízení – ohýbání na strany, obraty. Obraty v klidu jim spolu docela jdou. V pohybu je zatím pro Jardu těžké ohlídat rytmus a ještě k tomu korektně zatáčet. Zatáčení by tedy šlo, ale zase ztratí rytmus. Jelikož ten je vždy na 1. místě, řekla jsem mu, ať přestane Amiga řídit a hlídá si pouze rytmus, nejlépe klus. Kámen úrazu byl hlavně v tom, ten den, že se Adík a Baby pásli na 3. pastvině za rohem a nebyli na dohled. Proto měl Ami tendenci stále pochodovat ke vchodu na louku... Říkala jsem si – bezva příležitost na učení udržení rytmu, zastaví se u vchodu, tj. chyba, dostane opravující pobídku a fajn, rozejde se do správného rytmu. Vchod jsme měli zajištěný 4 metrovou soustruženou 8 cm v průměru kládou asi ve výšce Amigových prsou. Takže Ami se u ní zastavil, následuje pobídka a on se rozchází... bohužel se rozhodl pro přímý směr – hlava pod kládu a jdu... Jarda i já oči na vrch hlavy (mám z toho opar), kláda opřená o přední rozsochu a drtící Jardova stehna, dřevo praská, kláda na dva kusy a Amigo s Jardou cválající. Asi po 30 m se Jarda vzpamatoval a jednou otěží ho ukázkově zastavil. Měl co dělat narovnat sedlo. Naštěstí se nic jiného (úraz) nestalo. Z důvodu zachování či znovuobnovení respektu a následně důvěry jsem Amoše vzala na chvilku v kruhovce do cvalu a pak znovu Jarek, aby si to vyřídili vše i na své úrovni. Takže ne vždy je jednoduchá „hra na pasažera“!


 


No to jsem trochu odbočila od kurzu. Takže, sešlo se celkem asi 22 lidiček, z čehož přibližně polovina jezdců a polovina čumilů. My jsme patřili k těm druhým, protože Peťa stále bohužel nemá na čem a já nemám zase na přepravník :-((. Hned od počátku se živě diskutovalo na dvoře, kde kluci (synové Barči) vybírali poplatky do košíčku. V 10 hodin se vše nahrnulo do jízdárny, koníci a jezdci se postupně seznamovali a více či méně se začali zklidňovat. Vašík zprovoznil mikrofon a mohl se začít maraton vysvětlování mnoha cvičení, proč jsou důležitá z fyziologického hlediska koně, jejich využití pro další ježdění atp.


všichni bedlivě naslouchají


Ze svých 7 stránkových poznámek, jen nejstručnější výčet:



  • zásady zpomalení v rytmu
  • správný krok je základem další práce – jak „rozjet mašinku“
  • zdokonalování ohebnosti/uvolněné zádě
  • zdokonalování ustoupení předku
  • jak dosáhnout uvolnění koně při jakémkoliv pohybu
  • jak si říct o měkký pocit staticky a v pohybu
  • jak docílit, aby kůň nepadal na vnitřní plec
  • zdůraznění – rytmus je základ všeho
  • sled pobídek v obratech, postupné odebírání těch silnějších pobídek a širokých gest
  • jak dostat koníka na kruh, aby tam sám zůstával – princip „pilka“

  • využití práce ze země – posílání na kruh – "dej čumák"
  • zachování správného sedu i v obratech, nebránění koni v pohybu
  • couvání – pomůcky, jejich logický sled
  • závěrečné cvičení spojující rytmus, zastavení, couvání, obrat, rytmus

Vše zní naprosto logicky a jednoduše, horší je to správně aplikovat ze sedla tak, aby tomu koník správně porozuměl a my mu ve splnění našeho požadavku nebránili. Zase máme tedy co dělat a napravovat, hlavně tedy u sebe, pilovat a pilovat a koníkům už to půjde samo.


 


Asi po půl jedné byla přestávka (do dvou) na občerstvení – výborné párky opečené na roštu nad ohněm (organizovala Baruška), čaj a káva byly k dispozici celý den. V této chvíli volna jsme se podívali i na pastviny nad jízdárnou na celé koňské osazenstvo Ranche 28, hlavně pak na loňská již velká hříbata Bazalku a Pažitku (Tymián už je prodaný) a na letošní „bylinky“ Meduňku a Heřmánka.


zleva Heřmánek, Meduňka, Hadijka


Počasí se tentokrát vydařilo – ani velké horko, ani nepršelo, takže parádička. Po 5. hodině se končilo, někteří ještě diskutovali, ale někteří jsme měli hlavy jak pátrací balony, tak jsme poděkovali a jeli domů.


Cestou jsme se ještě zastavili nakrmit v Otíně Corina (Péti kůň) a podívat se na skoro 3 letou Sapinku, kterou má Péťa slíbenou ke koupi – koupili totiž malý stateček – chalupu nedaleko Kamenice nad Lipou, kde Péťa i její přítel pracují a budou se tam koncem října stěhovat, tak aby měl Corin kamarádku. Plánujeme s Baby a se Sapinkou letní týdenní kurz u Bořánků (zamluvit se musí už v lednu!, abychom měli šanci).


Na závěr musím říct, aniž bych nějak chtěla snižovat učení Vašíka (v žádném případě, je prostě skvělý!!), že když ho na chvilku zastoupila Baruška (asi 15 minutek jen ze země – má zlomené žebro...), tak okamžitě vše dostalo ten správný jízdárenský řád – zřetelně vyslovované povely s odpočítáváním, aby byl čas na přípravu a nemotal se tam každý jak nudle v bandasce a jak chtěl. Důsledně vysvětlovala: „Teď tedy levá ruka tam, pravá holeň tam a teď všichni.“, komu to nešlo přesně hned vysvětlila přesný pohyb i ze země. Umí se krásně vcítit totiž do takových těch jezdeckých „všeumělů“ či spíš „neználků“ , kterých je nás víc a počítá s tím, že ne každý si při povelu např. „obrat kolem zádě“ dokáže vybavit všechny pomůcky a jak mají následovat. Šikovná učitelka jízdy koňmo!! Také sklidila okamžitý ohlas.


Mějte se krásně Bořánci a nedejte se! Díky za všechno!

Archiv

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se