« Úvod | Až se vše usadí... »

Výlet do Zemského hřebčína Písek


já a symbol píseckého hřebčína


Ne že bychom neměli co dělat, ale stejně jsme si vyjeli na výlet. V krásném areálu píseckého hřebčína se dnes konaly Výkonnostní zkoušky klisen plemene Hafling. Přesně jsem to nepočítala, ale myslím, že se o zapsání do plemenné knihy ucházelo celkem jen 5 nebo 6 klisen a 1 hřebec.


Posouzení měr a chodů prováděla 4 členná moravská komise pěkně na sluníčku na asfaltovém chodníku u stájí. Ještě před tím, komise měla zpoždění, se všichni koníci fotili do katalogu. Po měření se dění přesunulo do haly, kde se lidičky snažili své svěřence předvést na ruce v kroku a klusu. Zde jsem se již dozvěděli celková hodnocení jednotlivých zvířátek. S nejvyšším počtem bodů (7,5) byla do hlavní plemenné knihy zapsána pouze 1 klisna - lehčího, tj. moderního typu. Níže je právě ona.


nadějná klisnička v zápřahu


Ostatní klisny byly zapsány do základní plemenné knihy ať už s nekorekním zbarvením, chody, či nevyvážeností typu. Jediný hřebeček (mě se tedy kontrast jeho tmavé barvy s plavou hřívou moc líbil)


hřebec


 bohužel nebyl kvůli barvě a rámcové nevyváženosti licencován.


Po přestávce na oběd se konaly výkonnostní zkoušky. Jsou dva typy: buď drezura v zápřeži + těžký tah nebo drezura pod sedlem + skok ve volnosti.


jedna z drezurních zkoušek


U obou variant bylo jako hodnocení charakteru požadováno vypřáhnutí/zapřáhnutí či odsedlání/nasedlání + zvednutí nohou mezi tím. Těchto zkoušek se účastnilo 5 klisen - 2 pod sedlem a 3 v zápřeži. Při těžkém tahu, kdy jedna se jedna z těch mohutnějších kobylek pořádně opřela do kšírů, protože doma je zvyklá na mnohem těžší "sáně", tak tyto za ní poskočili, ona se lekla a kočí měl co dělat ji zastavit. Zadní nohy se jí zapletly do postroje a při pokusu o vypřažení to málem skončilo úrazem jedné z pomocnic, která skončila naštěstí jen částí lýtky pod saněmi. Nic moc zážitek. Hlavně, že k vážnému zranění nedošlo!


Pár mých laických slov: Komise hodnotila nižšími známkami to, že klisny patří k těžšímu typu, tzn. ne k modernímu a že by tedy nebyly až takovým přínosem pro chov v ČR. Ano, tam, kde nebylo správné zbarvení či vyváženost, prosím. Ale těžký typ je přeci tradiční typ


klisna těžkého typu


a ne každý chce ten lehký, i když je to současný trend. Mě sa taky nikdy hafling nelíbil, že je "tlustý", ale je zase vhodný pro těžší práci a pod těžšího jezdce a proto ho mám doma, že. (Podobně se mi nikdy nelíbili bělouši a mám 2!, hihi.)


Celá akce se nám ale líbila! Zakončili jsme ji nákupem v OBI a TESCO a frčeli jsme domů k těm našim čtvernožcům. Jo a abych nezapomněla, hned jsem šla přeměřit Amiga, kde mě šlo hlavně o obvod hrudníku - jestli je tedy opravdu tak tlustý, jak si myslíme. Není to zase tak hrozné - tato míra je u něho jen o 2 cm větší než u té nejstatnější klisny v Písku, rj. 200 cm. Kohoutkovou výšku hůlkovou má asi 141 cm, což je v normě a obvod holeně 20 cm, což je taky O.K. Tak jsem rádi!!!

Archiv

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se