« Úvod | Až se vše usadí... »

Promrzlá koňská sobota

Skiering a to ostatní

Cesta k této příjemně a docela odpočinkově strávené sobotě trvala trochu dýl. Už minulý týden jsme se měli jet podívat na zkušební skiering k Hance, ale kvůli  neustále padajícímu sněhu to prostě nevyšlo - špatné cesty a nutnost neustálého prohrabávání cestiček na dvoře, příjezdovky a v neposlední řadě kruhovky.


kruhovka a sníh


Jarda byl bohužel v době sněhové nadílky v práci, takže jsem s hrablem v ruce trávila asi 3 hodiny denně. Ne že by Jarda taky nepřiložil ruku k dílu, ale většina už byla hotová, když dorazil z práce. Také asi 150 m dlouhá cestička přes louku k cestě, kde chodíme na procházku se psy, mě dala zabrat. Velkým to nevadí, ale ti prcci by měli umrzlá bříška a babča Zuzka už by se tím těžko brodila...


Dnešek jsme kromě pravidelných činností, jako je krmení divé zvěře, založení ohně (v kotli), kydání, venčení, zahájili už v po 8. hodině s koníky v kruhovce. Nejdřív se pěkně všichni 3 několikrát proběhli po louce, to jako že se jim do kruhovky nechce, no a pak tam vlítli všichni tři najednou. Vzala jsem si Bejbku a kluky vyhnala ven. Očekávala jsem zase nějaké rodeo, jak mají plno energie, které předváděla Bejba předevčírem, když jsem jí zas po dlouhé době dala sedlo. Dnes všek byla o poznání klidnější. Takže jsme udělali klasicky pár cviků (tlaky, uvolnění, protažení, předletová příprava) a vylezla jsem hore. Až bude Verča číst tyto řádky, tak dostanu vynadáno... zapomněla jsem si bezpečnostní vestu ve stáji, no... Pěkně jsme si zaklusali, zacvičili kroužky a tak podobně i jsme si 3x lehce hopli tak půl metrovou kavaletku v naprosté pohodě! Jen se jí nějak nechtělo dělat obraty na místě, pořád někam chodila - musíme víc cvičit a ne se jen poflakovat!


Pak šel na řadu Ami s Jardou. Dnes jim to moc šlo ze země i ze sedla. Jarda byl uvolněnější a tak se mu konečně začal dařit lehký klus. Docela se začínají vyloupávat, ale samozřejmě by to chtělo alespoň 2x týdně cvičit a cvičit. Pak jsem ještě vzala protáhnout dědu Adíka. Vobec dnes jako děda nechodil. Ani kavaleta mu problém nedělala, krásně pravidelně klusal, jen cval měl takový zbrklý a rozházený, tak jsem pravila, že jsme sedlo asi neměli prodávat. Budeme muset na jaře asi nějaké hodně levné sehnat, aby mohl vozit alespoň děti.


V půl dvanácté, po té, co jsme snědli pečené kachní krkr (lehce - kvůli koním samozřejmě - připálené...) jsme vyrazili kousek za Soběslav do Jezdeckých potřeb FREA pro mazání na kopyta, hořčík a granulky. Trochu jsme se tam zakecali a k Hance jsme přijeli až ve 13:15.


přípravy - skieringová equipa


Právě se domlouvalo co a jak a chystala se první jízda. Pán za Olinem to v tom hlubokém sněhu hned v první zatáčce zalomil a hodil "masku".


a jedem


Spousta dalších pádů následovala, ale ne z lyží ani z koní, ale ze saní či bobů. Děcka se tam pěkně vyřádila.


i děti se svezly


Hanka má fakt spolehlivé koníky a tak mě Jarda ukecal, ať se jdu svézt na ČT Olinovi. Je stejně vysoký jako náš Áda, tak jsem v té bundě a teplém jégrově prádle měla problém se na něho vyškrábat. Zvlášť, když jsem se předtím posilnila čajem s rumem (Pepa měl totiž kouzelný kufr u auta - várnice s čajem, flaška rumu, kelímky a super Hančina vánočka). Plně jsem Hance důvěřovala a musela jsem i Olinkovi. Já jsem totiž od 28.1.09 nedokázala nacválat - takový hloupý blok po mém loňském pádu.


po roce cválám s Olympicem(fotka z videa - proto menší formát...)


Zažila jsem opožděné vánoce - 2x jsem si celý úsek na té louce procválala a bylo to moc fajn! Hurá! Tak jsem přesvědčila i Jardu, aby si na Olina vlezl, chodili spolu chvíli v kroku a taky nechtěně v klusu. Hlavně, že se také odvážil!


Jarda s Olympicem (Olinem)


Holky chlaďasky Bora a Lucka, tahaly hlavně saně, ale jedna (nevím teď která) i krásně cválala s lyžaři. Kdo se moc snažil a byl pak také celý mokrý, byl Monty. Zatím je to ještě trochu kroutivá žížala, ale byl moc hodný a šlo mu to, jako ostatně všem. Holky jsou zvyklé tahat, ale ti dva kluci táhli za zadkem v podstatě podruhé a super.


nájezd na můstek nájezd


Zvlášť Olinek - ani plácnutí lyží po doskočení z můstku ho nevyvedlo z míry.


a skok a skok


Bylo dokonce i slavnostní zakončení - jako nejlepší asi ze 4 lyžníků byl oceněn ten, který bez problémů několikrát skočil můstek nahrabaný ze sněhu.


ověnčenému lyžníkovi blahopřeje organizátorka Hanka


Jarda a já jsme ještě šli k Hance a Pepovi na kávu a pokecat. Hned jsme koukli na fotky. Musím říct, že jsme přijeli domů unavení, z té zimy asi, ale bylo to moc příjemné odpoledne!

Archiv

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se