U 4 borovic

 

Baboletní dny

a něco navíc

Několik zážitků, několik nálad v jednom povídání...


Před týdnem nás zase postihla milá návštěva - synova rodinka s dvěma malými raubíři Kubíkem a Nikýskem. Akorát nám přivezli piliny na podestýlku, tak se kluci se svými kolečky a lopatami vrhli do práce. Měli jsme z toho děsnou radost, zvlášť při vyklepávání pilin ze všeho jejich oblečení.


paseme


Samozřejmě, že se museli za práci odměnit a tou nejlepší odměnou je povození na konících. Tady na pastvině jsou oba spolehliví a nemuseli jsme se bát kluky na ně posadit a povozit je bez sedla. Kluci si i na ně lehli - dopředu, dozadu, to byla pohodička!


veselý tandem


Tento víkend jsme konečně zase celý byli s Jarkem pohromadě a mohli jsme se věnovat zvířátkům a tak i společně sobě. V sobotu jsme za krásného počasí vykoupali koníky a v neděli hafany. V neděli ráno mě čekal u stáje nový kůň - asi ho tu zapomněl Ferda Mravenec.


nový koník


Je neděle před sedmou ranní a takto to u nás teď vypadá každý den až do poledne. Tam někde se pasou koně :-)))


tam někde jsou koně


V takovém mlhavém dopoledni se mi nějak nechtělo být samotné doma, tak jsem se rozhodla doprovodit Jarka a Barču na cvičák do Kardašky a vzala jsem si s sebou toho největšího obránce. Jarek byl za celé léto na cvičáku asi jen 2x, tak potřebovali podpořit. Slovo dalo slovo a Zoráček prodělal svůj první cvičák.


kladina


Žádná překážka nám nedělala potíže, kam nevyběhl, tam byl donesen...


áčko


Jako dobře známý "pérák" kolmou překážku překonal zcela hravě, zvlášť když na druhém konci čekala nějaká ňaminka.


to je výška


Na základní poslušnosti se choval vzorně - krásně seděl a sledoval mě. Pravda s obraty to bylo horší - však to nikdy nedělal. Ale jinak hezky u nohy i běhal, štěkal na povel a dokonce si i lehl, i když pár cm nad tu hnusnou mokrou trávu...


dva vzorňáci


Jarek si s Barčou udělal poslušnost včetně aportíků a překážek a jelikož nebyli lidi, ujal se i figurování. Byl to po té pauze docela záhul - trochu se nám páníček orosil. Nakonec jsem na něho pustila zakousat i Barču.


páníček figuruje


Odpoledne jsme strávili na krásném sluničku každý po svém. Jarek sekal na louce jetel, co se nám tam hrozně namnožil a dusí ostatní trávu. Já tu a tam s něčím pomohla - dovezla vlek, uklidila bobíky, poseděla Amigovi na hřbetě a přesvědčila se, že i bez cajků zatáčí, ba dokonce zacouvá.


znavená Bara


Baruška po cvičáku relexovala v trávě,


Azi odpočívá


Azík usínal na lavičce. Dědouška - o Vánocích mu bude 8 let - začali bolet zadní nožičky, tak ho cpeme MSM a ještě jsme objednali Fast od Orlingu, aby se měl dobře.


dva v bazénu


Druhý stařeček, tedy vlastně stařenka Zuzanka má asi 3 týdny problém se zadní nožkou. Bodeť ne, když se páníčkovi připletla pod nohy a pěkně na ni došlápl. Měla natržený polštářek, stále si to vylizuje, běhala jen o třech, ale už se zase začíná na ní stavět. Jak je vidět, užívá si spolu s unaveným cvičencem v bazénu (vypuštěném...).


No a teď k dnešnímu dni, tj. pondělku. Když se zvledla mlha, vyjeli jsme asi kolem půl dvanácté na již týden plánovanou vyjížďku. Když jsem přijela natěšená z Bzence, prohlásila jsem, že bych tak ráda na vyjížďku a že to nejde. Jarek mě překvapil, že proč ne, že to na Amigovi zase zkusí. Jelikož jsou oba koníci na louce naprosto v pohodě a moc jim všechno jde, řekla jsem si proč ne a že tedy jo a moc jsem se těšila.


Mimochodem - foťak jsem zapomněla doma, haha, a z polí už se mi pro něj vracet nechtělo. Nakonec by stejně nic moc k focení nebylo, snad jen naše cákání v malém brodu mezi poli a pak na všech stranách nasr... obličeje. Proč? No proto! Smířila jsem se, no vlastně právě že vůbec nesmířila! s tím, že už budu doma jezdit jen na naší louce a žádné krásné vyjížďky se konat nebudou. Nevím, jak je to možné, no vím, ale já s tím nic neudělám - Jarek se snaží být klidný, chápu, že je to pro něj obtížné a nejde to. Proto je neklidný i Ami a lehoučce to přenese i na Bejbu. Za vesnici jsme došli pěšmo a tam nasedli. Docela jsme ťapkali a po překonání strašidelného orajícího traktoru jsme si i kousek zaklusali. Bohužel odbočení na další křovím obrostlou cestu se vše začalo kazit. Srnky vybíhali z křovisek atd. atd., tak jsme pro klid slezli. Došli jsme k brodu, nasedli a vycachtali se v blátivé vodě. Jakmile jsme otočili k domovu, začal obvyklý boj - spěchání směrem domů. Pro překonání otevřené louky jsme opět zvolili chůzi po vlastních. Pak jsem zase zkusila nasednout, ale kluci to nezvládali, tak zase dolů. Pak jsem ještě část polňačky nasedla jen já a Jarkovi jsem řekla, ať Amiho vede, že třeba bude klid. A byl! Ami neblbnul a tedy jsem si s Bejbkou zaklusala a byla vcelku hodná. Takže problém byl identifikován. Po silnici k domovu jsme už zase po svých došli v úplné pohodě.


Takže jsem po vytoužené "vyjížďce" dostala šílenou zlost na vše kolem včetně sebe a z toho i patřičnou depku. Zítra se ale chystám vylepšit si náladu - budu drandit na louce a pochvalovat si, jak jsme šikovní! :-))))


 


13.09.2010 20:03:26 |
Autor: Iva
| stálý odkaz

Komentáře

2 komentářů:
  • 20.09. 16:24, Eliška

    jééé nádherné fotečky ,ráda bych vás zase všechny viděla no ale tedka kuli té chalupě to pujde huře ,jen tak napíšu že máme nového pejska labradra hnědého a jmenuje se Febí je jí 3měsíce :-), stýská se mi po vás ahooj eliška loudová

  • 14.09. 06:30, Iveta

    Jééé jak je mi to líto,že tu klidnou cvalovečku nemůžete dát.A neuvolnil by se Jarda víc třeba po nějaké štamprlce před vyjíždkou? Mě to po tom úraze trochu pomohlo.A Vašek to taky říkal...


přidat komentář
<< úvod

 

© 2006-2007 Zásobování a.s.

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se