« Úvod | Až se vše usadí... »

První noc a dva dny



Tak musím napsat pár (no, asi více než pár) řádků o začátcích Fíka U čtyř borovic.


 


První večer, když jsem otevřela stáje, probíhalo to naprosto v klidu jako by tu Fík bydlel pořád. Nejdřív se do stáje hrnul Ami, ten má box nejdál vzadu od dveří, pak šla Baby samozřejmě rovnou do svého prostředního boxu a pak jako by se nechumelilo automaticky, bez jakéhokoliv zaváhání Fíček flíček do svého nejblíž u dveří stáje. Pustil se do ve žlabu připravené cibule (jeho speciální pochoutka) a půlky klasu kukuřice. Sice trochu koukal, že jsem za ním zavřela dvířka, ale to je tak všechno. Přišel se ještě přes ně pomazlit, dal mi cibulovou pusu a šli pěkně spinkat. Ještě tedy zobali seno. Ráno bylo vidět, že v noci ležel - otisk na pilinách. Po snídani - hrstička granulí s jeho sirupem na kloubíky + minerály - hned se do toho pustil s velkou chutí, tak pak všichni ze stáje v klidu vyšli, venku se zase očuchali, Fík si jednou dupnul a šli v klidu na louku. Pohodička. Včera i dnes už se hrnul do stájí jako první!


trocha pohybu pro kameru 


V pátek jsem se nemohla dočkat, jak Jarek pojede na Fíkovi a jak to půjde a jak to uděláme s třetím koníkem, který bude ten „vyděděnec“, co s námi nepůjde, nebo půjde na volno... a jestli to tím pádem přežijeme my ostatní.  S koníky jsme ten den strávili přes 3 hodiny. Nejdřív šel do kruhovky Fík, abych zjistila, co umí, jak na co reaguje - je fajn a rychle chápe, co po něm chceme. Jen pohazování hlavou musíme trochu odbourat - možná je lehce nervozní, nebo zkouší, jestli udělám krok od něho, když do mě strčí hlavou a jestli tedy šéfovat bude on. To se ale plete. Zvlášť, když mi Hanka napsala toto: K práci v kruhovce- to je celý Fík, ne nadarmo jsme mu pro jeho touhu šéfovat všemu okolo něho říkali "šéFík" a taky je samozřejmě "Fíkanej". Jasně, nenech si to líbit, jak říkám- pěkně mu to první vteřinu nandej bez ohledu na jeho kecy, a uvidíš, jak se bude spokojeně olizovat. On totiž ví, že většina lidí mu na ty jeho řečičky skočí a on se stane největším Šéfíkem ve stádě lidí a koní, tak zkouší, jestli patříte do kategorie lidí, kterým bude šéfovat on, anebo do té menšiny, kterou stojí za to poslouchat. Ale až si vás zařadí, tak už to vůbec řešit nebude a bude spokojeně poslouchat bez házení hlavou a podobných výmyslů.


Také není tolik jemný v pobídkách jako Ami, nebo spíš si musí zvyknout na malé odlišnosti. Je s ním pěkná, příjemná práce. Pak šla do kruhovky Baby, jen tak na obě oči, tam nebylo co řešit.  Ami pak měl strašně keců, protože jsme taky dýl nic nedělali a ke všemu nemohl přežít, že ona je tam s ním sama, a úplně z něho čišelo: „Panebože, co budu dělat?“.  Tak jsem ho přesvědčila, že teď bude sledovat mě a ne je. No a bylo to fajn. Jsem si ho osedlala, pak Jarek osedlal Fíka, já vyzkoušela, jestli Bejbka půjde vodit za Amigem na 4m vodítku. Šlo to jako by to dělali pořád :-), i jsme krásně stereo couvali.


bez problémů domů


Tak jsme vyrazili na pidivyjížďku, asi 1km tam, druhý zpět. I jsme si kousek v této sestavě zaklusali. Všichni byli v pohodě. Docela jsme měli z toho bezva pocit.


podzimní pohodička 


V sobotu přijela Verča s Járou a Nikoláskem. Byli jsme domluveni, že po obědě vyrazíme ve třech ven. Verča si vzala Fíka neboť se na mlaďocha Amiho necítila a přestože Bejbinka je úplně jiná, než bývala, taky by jí nechtěla.


všichni tři pod sedlem


Chtěla si vyzkoušet nového člena rodiny. Moc byla s novým "strojem" (to je jen vtipný název z úst jejího jednoho kamaráda-motorkáře) spokojená. Obě oči měla než stačila dojít do středu kruhovky. Vyjížďka byla super, jen Jarek trochu zase zápasil s Amigem. Tentokrát jsme byli už na "delší" vyjížďce - dohromady to udělalo asi 4 km! haha, ale je to úspěch, prošli jsme se kolem návsi vedlejší vesničky a zase domů. Mezitím jsme pokecali s dvěma dědulama a koníci stáli, jak přišití a spokojení. Verča si „vychytala“ klus, který byl příjemný a poradila tátovi, jak na to. Jen nás zlobilo to nové drezurní sedlo. Stále nedrželo uprostřed, ale prostě bylo buď vlevo, či vpravo (na fotkách je to vidět, jak Verča „vyrovnávala“). Venku jsme ho přesedlávali, dali víc dopředu, ale stejně se to zase stalo. Přitom je to to samé sedlo, co měl Fík doma, jen posedlí není 16,5“ ale 17,5“. Tím to přeci být nemůže a dotáhnout už jsme to víc nemohli, aby Fík nevydechl naposledy... Měli jsme pak dotaženo na obou stranách na stejný počet dírek, aby byl drezurní podbřišák pod středem břicha. Měl by někdo nějakou radu, prosím?


zlatá Baby veze Nikyho domů


Na zpáteční cestu nám přišel naproti Nikolásek s tátou,


3 koně, 4 jezdci


tak se vezl hodně daleko na Bejbce, i jsme s ním zaklusali a líbilo se mu to.


Niky na Fíkovi


Pak ještě vyzkoušel Fíka.


Jinak fotky vypovídají za vše, pohoda z nich jen čiší, jen ti dva si občas ještě vysvětlují, čí ta Bejba je..., ale ke kontaktnímu boji nedochází, tak ať si to vyřizují, jak chtějí, ne?


zase mají pánové pár keců


 


Petro ted jsem zvědavá -co na to ta Iva. Ale stádečko je to fakt hezké-radost se dívat.

Souhlasím s Ivetou :-) Sluší vám toteda moc a moc moc vám ty krásný vyjížďky přeju!! Ale nechcete si to s Amískem fakt rozmyslet? Já vím, je to dřina a ty peníze.... To mi ani nemusíte vysvětlovat, sama to znám, ale když ho miluješ, není co řešit, ne?:-) Je to nádherný stádečko a moc vám to všem spolu sluší :-) Ať se vám daří a Jarkovi přeju s novým kamarádem jen samé dobré a pěkné zážitky a zkušenosti.

No supééér.A nenecháte si všechny tři?Tobě to na Amigovi sluší taky a pod tebou asi šlape dobře.Jen by to chtělo ještě jednu prdelku do toho třetího sedla.

přidat komentář

Archiv

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se