« Úvod | Až se vše usadí... »

Co na to ta Iva...


Jen chci tímto reagovat na komentáře u předchozího článečku. Předem musím podotknout, že z valné většiny půjde o "odborný" text, kterému budou rozumět lidičky "postižení Bořánkama" :-)


Zrovna jsem se před chvílí vrátila z procházky s pejsky a s Jarkem a k tomu s brekem. Proč? No kvůli Amigovi.


Dnes jsem se ráno vrátila z práce, samozřejmě po dvou nočních za volantem unavená, nevyspalá, ale nádherné počasí mě přemluvilo, šla jsem místo spaní ven a že si osedlám všechny 3 koníky (ve finále na Bejbinku nedošlo, protože jsem už pak byla fakt unavená - taky se mnou nemluvila, když oba kluci za mnou běhali po pastvině jak pejskové a ona stála u kruhovky a čučela).


Nejdřív jsem se "vrhla" na Amiho. V kruhovce jsme pěkně prošli mateřskou školku, nasedlali a šli na naši improvizovanou jízdárnu. Neměla jsem vůbec co řešit, přestože jsme pořádně nejezdili už dlouho. Prošli jsme si všechno - přechody, obraty, práci na kruhu, couvání, uvolňovačky. Vše téměř bez chybičky. Funguje na jemné pobídky, prostě paráda. Konstatovala jsem, že až se 13.11. na něho přijedou podívat potencionální noví majitelé, že si neuděláme ostudu.


Pak jsem si podobně "opracovala" Fíčka. Už je ze země mnohem jemnější, nechal se už i šustivým pytlem přejíždět, jen stále trochu reaguje hlavou na prudší pohyb rukou. Asi měl kdysi špatnou zkušenost a ještě u nás nemá tak zakotvenou důvěru, aby chápal, že mu fakt nic špatného neprovedem. Ale na tom se zapracuje. Sedlo jsem mu dala nejdříve bez podsedlovky, abych vymákla to správné místo. Pas s dekou a asi se to povedlo. Sedělo pěkně a nehnulo se mi. Také má nějaký problém s nasedáním jezdce - možná zase ještě ta nedůvěra. Dělal to v sobotu s Verčou, včera s Jardou a dnes to chtěl provádět i se mnou. No vyhrála jsem si s tím možná 10 minut. Když při náznaku nasedání couvl nebo ustoupil, zase jsem ho přivedla přesně na místo, kde stál předtím, uvolnila a dokolečka. Hladila, rukama zatížila třmeny, uvolnila záda, hladila, chtěla nasednout, zase zpět na místo... Uf. Ale podařilo se. Nakonec zůstal stát s uvolněným krkem. Hodně jsem ze sedla chválila, uvolňovala. Dost se točil, než pochopil, že se má zastavit a uvolnit záda. Pak jsme chvíli ťapkali. Musí se naučit držet určený směr při stěně jízdárny - to chápal docela rychle. Také asi na potřetí pochopil zastavení - rotace pánve, hou a už udělá jen 2 kroky a stojí bez toho aniž bych mu sáhla po otěžích! Jen na jeho ohýbání bude víc práce - na kruhu chodí jak prkýnko. Po chvíli začal trochu dávat čumák, ale když jsem ho z toho mrňavého kroužku, který udělal chtěla vytlačit holení přes žebra, tak chudinka zbytečně zrychloval a já pak byla vyklepaná jak z vejtřasky (staré nejen vojenské vozidlo). Divil se tomu, že má držet rytmus, že při zrychlování půjde na kroužek, ale za tu chvilku na jízdárně (tak 20 minut) se mi zdálo, že pochopil dost věcí. Také jsem vyzkoušela Hanky slovní povel "pomalu" , abych mu stále nemusela šahat, i když lehce, do huby a ono to zafungovalo. Pak jsem i začala vychytávat pěkný klus. Škoda, že není tak prostorný, jako u Amiho. Ono se to dá naučit, ale to fakt nevím jak, takže to řešit nebudu. Nechci mu nějakými experimenty třeba pokazit záda.


No a proč ten brekot? Právě kvůli tomu, že mám možnost vidět a ocenit to, co jsme do Amiho vložili, co jsme ho naučili a co tedy umí. Spoustu toho neumí, protože to neumím ani já, že?! Ale je mi líto, že se takového koníka, šmudlíka našeho hajzlovitého s nevinným výrazem v očích, budeme "zbavovat". Jenže právě 2 zadky na 3 koně - to neštimuje. Vždy bychom jednoho koně šidili, nervovali je i sebe. Nejdříve jsem uvažovala, že se z nás stanou haflingáři, že prodáme Bejbinku. Tenhle nápad mi však vydržel asi tak 15 vteřin. Ami je mladík, který si rychle zvykne a přizpůsobí se, je takový splachovací. Ale co Baby se svou složitou povahou, která je teď tak jemná a máme hezký vztah. Ona by se těžko smiřovala s něčím jiným a začala by to být třeba zase taková potvora, jakou bývala. To prostě nejde, no!


Takže u rozhodnutí, že nám zůstane Fík a Baby zůstáváme a proto už od teď brečím...

Nebreč........Já bych taky řvala.....Nezáviděníhodná situace

přidat komentář

Archiv

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se