« Úvod | Až se vše usadí... »

Chuck

... je věčný!

Chuck portrétek


(* 18.12.2010 - dosud)


U nás od 4.3.2011.... - v záhlaví zatím asi nejlepší portrétek, neb chvíli v klidu nepostojí. Asi ještě hodně vyroste, má pokožku do zásoby :-))). Zorro to měl také.


Tento článeček jsem zařadila do rubriky Osudy našich pejsků. Ja to zatím jen krátký osud, ale musím ho zmínit. Máme totiž nový přírůstek do naší zvířecí rodiny - jak k tomu došlo?


Již delší čas jsme uvažovali, co bude, až nebude Zuzanka. Není to přeci žádná mladice - za 3 měsíce jí bude 14 let, je na jendo očíčko úplně slepá, hodně hluchá - slyší jen ostré zvuky (tlesknutí, písknutí, štěkot), ale jinak v kondici. Říkali jsme si, že budeme muset pořídit do domu kamaráda pro Zorra, protože od malička není zvyklý být doma sám a dost těžko by to nesl. Jelikož pro mazlíčky všechno, tak jsme od úvah zda kočku či psa, raději zase přesli k psovi, protože s kočičím pokolením žádné zkušenosti v domácnosti nemáme. Celé přemýšlení o této věci a její realizaci urychlilo asi 4 denní onemocnění Zuzky (krvavý průjem, nechutenství, jen ležela). Proto jsme se rozhodli nového kámoše pro Zorinu pořídit s předstihem "do zásoby", protože už jsem viděla, jak Zuzanka "odchází". Nakonec se na štěstí vše zklidnilo a už zase lítá jako dřív. V těch dnech "nepohody" jsme hledali na netu inzeráty, ale stále jsme nevěděli, zda vybírat pejska či fenku. Nakonec zvítězilo to, že chovat prcky nebudeme, že bychom neuhlídali mladého býčka Zorráčka při hárání a venku by fenka měla problémy s tou naší dominantní Baruškou... Tedy pořídíme pejska. V rámci toho, že na Moravě byla cena bezpapírových štěňátek poloviční, než v bližším okolí a i s dalekou cestou nás to pak i s koupení nového pelíšku a misky vyšlo nastejno jako cena jen štěňátka jinde, vyrazili jsme 4.3. 260 km na jihovýchod do Moravského Písku.


naposledy u malého páníčka


První, kdo se ke mě přihnal a téměř mě skočil do náruče se slovy: "Jé, vy jste si pro mě přijeli!" byl právě pejskek, kterého jsme si po půl hodině odváželi. Probrali jsme několik důležitých informací o krmení, očkování, odčervení, chování atd. Naposledy si ho pochoval nakonec smutný malý páníček,


Čakova poslední tahanice o plyšáka s mámou a ségrou


naposledy se ve své smečce prcků rvali o plyšáka se ségrou a mámou


babi a dědouš přihlíží omladině


a celé té skrumáži z gauče přihlíželi babča s dědouškem.


Chtěla tomu náhoda, že cesta do M. Písku vede přes Bzenec (asi 5 km od sebe), kde jsem loni v létě byla na jezdícím kurzu horsemanshipu, kdy jsem spala u Ivetky a Káji, kteří mi půjčili na kurz jejich koníka Charliho. Nedalo se u nich nezastavit. Sice jsme hoďku čekali i s Chuckem v cukrárně, než přijdou z práce, ale pak jsme se šli podívat na jejich zvířátka (2 pejsky, 2 kočičky, 2 velké koně a 2 minisky). Dali jsme kávu a v půl čtvrté vyrazili k domovu, neb 3,5 hodiny cesty bylo tak akorát na naše zvířátka doma. Moc rádi jsme naše kamarády viděli!


Ještě něco ke jménu. Říkala jsem si: "Máme 2 jména od B (Baraka a Baby) 2 od Z (Zorro a Zuzka) byly 2 od A (Azték a Adular) a máme 1 od F (Fík). Proto jsem jen tak začala přemýšlet např. o Fíc (to jako Fík s "c"), Feezy, Fuji... Nakonec dostal volnou ruku Jarek a jen tak řekl Chuck, Chuck (Norris) je věčný. To se nám zalíbilo a docela se to hodí do páru k bojovníkovi Zorrovi, tak jsme u toho zůstali. Takže máme dalšího malého hladkosrstého pinče černého s pálením jménem Chuck - Čak, Čako, Čakiiii!


večeře v novém domově


První večeře v novém domově.


Po příjezdu začalo velké seznamování, očuchávání, olizování, honění. Oba - Zuzka i Zorro se chovali velice dobře. Zuzka ho přijala, jako dalšího mladého pokušitele, na kterého za ty dva dny asi 3x vyjela - to když na ní skočil na gauči, nebo lezl k jejímu pelíšku či granulím. To je ale v pořádku.


večerní rozložení


Večerní gaučové rozložení.


Zoráček obstál na výbornou - divoce si spolu hrají, někdy to našeho minidospělce přestalo bavit, tak to dal najevo. Čak si z toho ale po většinou nic nedělal - hopsal mu po zádech, znásilňoval ho! - vypadá to, že možná bude i dominantnější než Zorino. Ten si od něho nechá v klidu vzít i hračku a jde si pro jinou. Chodí za ním, olizuje ho, takže zatím v klidu. Samozřejmě, že pohlazení a laskání musíme rozdělovat rovným dílem, a to i Zuzance, která občas také přiběhne, aby se připomněla, že ona je tu také.


Čakova neuvěřitelná louže


První "loužička". On to chudinka i přesto, že měl cestou 2 přestávky na venčení, držel, aby si to mohl doma celé označit :-)))


Samozřejmostí také je, že nám nastalo období loužiček, mokrých ponožek apod., ale doufáme, že to Čaki rychle pochopí. Jen aby se po něm nezačali opičit ti starší.  Rychleji by to šlo, kdyby nebyly pořád mrazy a mohl častěji ven. No musíme vydržet.


polední siesta minismečky


Dnešní polední siesta minisměčky.


Dnes také došlo k prvnímu seznámení s Azíkem - ten si ho očuchal, a jakoby si řekl: "No jo, tak zase další..." běhá kolem něj bez velkého všímání. Bara se však projevila, jako jednička smečky - Žádné cizí pachy tady nesnesu...!", asi 3x zavrčela. Když dostala vynadáno, byla lepší a až nabere Čaki naše rodinné pachy, určitě to půjde, jen musíme být určitě ve střehu.


Chuck hačá


Chvilka v klidu, ale stejně se "rozmazal"


Dnes jsme navštivili i naši vetku - Čaki má 2,25 kg, je zdravý, dostal další očkování a domů dočervovací pastu. Koupili jsme mu kvalitní Puppy granulky - chutnají mu a masíčkové štěněcí konzervy. No, hlavně, že se mají dobře naše zvířátka, že ...?


Tak ať se mu u nás  dlouho dobře daří!!!

Jééé ten je ale hezoučkej :) gratulujeme k "miminku" :)

ten je roztomilej, brzy přijedeme do Kundratic mohla bych se zastavit ale asi až v dubnu =)

přidat komentář

Archiv

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se