01.01.2013 15:07:28

Byly Vánoce

Malý foto průřez svátečními chvilkami štěstíčka...
Takhle krásně to vypadalo 23.12. ráno. Bohužel to na štědrý den rozpršelo a vznikla šílená čvachtanice...

skoro bílé vánoce
Příjemné překvapení jsme se dočkali od pořádajících soutěže fotografií pro kalendář krmivářské firmy - Barča s Azíkem se umístili :-)
kalendář
Nej... Vánoce jsou s dětičkami pod stromečkem. Pravda již poněkud odrostlé, ale hezky se snažili najít všechny dárečky :-)
hledej Šmudlo
K nám neodmyslitelně patří i čtyřnohé "děti"
co tam bude
Co tam asi bude? Že by něco pro nás, jojojo - mňamkyyyy!
mňamky
Tři spokojení jedinci :-)
Verča s miminky
Mezi svátky přijeli vnoučátka...
dětičky
Čípak je ten kelímek od jogurtu??
čí je jogurt
Kdo si hraje, nezlobí...
děda si hraje
Vzácná chvilka klidu na focení - tři zlatíčka - Niky, Eli a Kubi.
tři zlatíčka
Téměř vždy rozesmátá Éla.
opice
Opět tři sourozenci.
opět tří
Opice jedna Eliščí...
Éla je lumpík
Dva měsíčkové - tuším že Leden a Říjen - podle čvachtanice vládl spíš ten druhý, že?
dva měsíčci
My ji nedáme...
ochránci
Děda tolik topil, že tu bylo na míň jak trenýrky :-)
jedna nahotinka
Krupičková kaše, to je věc!
krupičková kaše
A hurá, kluci, do Nového roku! Šťastnou jízdu všem! :-)
čtyři kluci na nový rok

















(více)

22.12.2012 17:06:49

Vánoce jsou tu

Tak konečně zase téma hodné krátké zmínky :-)
Letos již potřetí jsme na naší louce uspořádali malé povožení pro děti z okolí. Vodění koníků jsme svěřili mladším nohám Vali a Emči a stejně si stěžovali, jak je bolí. Ono v podstatě chodili bez přestávky skoro hodinu a půl, pořád dokolečka, to umoří každého.
spokojené děti i rodiče
Dětiček letos bylo asi 16? Nevím, přesně jsem to nezpočítala, nebyl čas. Po zkušenostech z loňského fučavého a kroupového počasí jsme dětem pro zahřátí přichystali malou "opičí" dráhu. Největší úspěch mělo házení podkovou do kýble. Na to stála fronta. Dál mohly projít pneumatikami, slalom mezi kyblíky, proběhnout uličkou a přeskočit překážku. 
házení podkovou
Jako možnost dalšího zahřátí se tu byl horký vánoční čaj vlastní výroby a vánočka z planské pekárny.
málé občerstvení
Protože i koníci prý mají radost z toho, že si mohou na sebe něco vydělat, tak jsme tentokrát zvolili symbolickou cenu za toto povožení. Mohu říct, že lidičkové byli moc štědří a Fík s Falkem si vydělali skoro na 2 velké balíky sena :-) Za to všem rodičům moc děkujeme!
Další fotky můžete vidět zde:
http://4borovice.rajce.idnes.cz/Svatecni_svezeni_2012/


Bohužel jich letos není tolik, protože jsme neměli samostatného fotografa :-(, ale to nevadí, že?
Důležité je, že na obou stranách zavládla spokojenost (alespoň doufám) a rozcházeli jsme s přáním prožití pohodových svátků a zdravíčka do nového roku!

(více)

04.12.2012 21:09:50

Přáníčko

Posílám Vám sobecké sváteční přání "Já chci ..." .


Chci rozdávat lásku - rozdávám lásku a stokrát se mi vrací,

chci rozdávat radost a úsměv - rozdávám radost a úsměv, vždyť je krásný pohled na veselý svět,

chci být bohatá - jsem bohatá, protože mám rodinu, přátele, všechny blízké bytosti a síly dobra,

chci být krásná - jsem krásná a vím, že manžel to oceňuje,

chci být zdravá - jsem zdravá a mám tak neomezené možnosti,

chci odpouštět - odpouštím a přijímám porozumění,

chci mít sílu - jsem silná, jsem Vám na blízku a Vy mě,

chci být pravdivá a pozorná - jsem pravdivá a pozorná a lež nemá šanci,

chci být spravedlivá - jsem spravedlivá a nepřichází nespravedlivé soudy,

chci být pokorná - jsem pokorná a denně děkuji za to, co mám a přijímám,

chci být šťastná - jsem šťastná, chápu, co je v životě důležité.

Děkuji Vám Andělé, děkuji Zemi a síle Vesmíru, děkuji Vám všem!


přání 2012


Věřím, že všichni dokáží pochopit, jaký obrovský význam se skrývá v mých skromných myšlenkách, které jsem "hodila na papír. Prostě to tak cítím a poselství z mého srdce předávám dál.

Krásné, pohodové svátky a rok 2013 plný úspěchů ve všech úrovních Vašeho žití Vám přeje

Iva s Jardou a s ostatními bytůstkami od Čtyř borovic!

17.11.2012 16:01:39

doplnění k článku Baby byla na Hubertu

Když jsem Ivetku prosila, jestli už nemá ty další fotky z Huberta, ty, co tam skáčou, přišel mi mailík. Sice ne zatím s těmi fotkami, ale s článkem z tamních novin a video, kde se Bejbinka na konci lotu ukáže ve cvalu.
Ivetka prý má z ní velkou radost a říká, že je to velká osobnost. To já vím. Tak jsem to zase trochu zaslzela. No ale Fíček se tolik snaží mi Bejbinku vynahradit - taky si to s ním užívám :-)
Zde jsou slíbené odkazy:
článek v Prachaticku:

http://www.prachatickonews.cz/publ/publ1076.htm



tady video:



http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=QOXDc9xDOHo




(více)

09.11.2012 14:22:37

Amigo se stěhoval

Asi před 2 měsíci jsem dostala od Pavla, majitele Amiga ze Stříteže, zprávu, že životní situace tomu tak chce a budou muset Amíška prodat. Pak dlouho bylo ticho, původně slíbil, že se mi pro případný jeho odkup zpět ozve, ale to se nestalo. Od Janky ze Stříteže jsem asi před 14 dny dostala pak zprávu, že byl Ami prodán slečně do Rychnova. Slečna Zuzka je tak fajn, že svolila s tím, aby mi Janka na ně dala kontakt a již spolu docela živě komunikujeme.

Ami v novém domově
Vypadá to, že se u nich se svými novými čtyřmi čtyřnohými kámoši bude mít líp - stálý velký výběh (což ve Stříteži neměl) a nějaký jezdecký řád. On totiž hrozně zvlčel pod Pavlovým "vedením", což mě moc a moc mrzí a štve, když vím, na jak jemné pobídky byl naučený. Zuzka psala, že když se rozhodne, že nechce jít, tak ho ani pár volů k tomu nedonutí. Bude jí to zřejmě stát delší úsilí a mnoho trpělivosti, ale myslím si, že to zase půjde a že si Ami vzpomene, co jsem do něho hned na počátku jeho jezdecké kariéry vložila. Oběma přejeme od čtyř borovic hodně vzájeného potěšení. Zuzka se totiž svěřila, že mít haflinga, byl vždy její sen a Ami jí svým kukučem učaroval. No a za sny je třeba jít a pěkně je přiživovat! No ne??
Ami s novými kámoši v Rychnově

(více)

28.10.2012 10:19:05

Podzimní vyjížďky

pole orané v dáli Jarda s Vali
Nedá mi to nezveřejnit pár fotek z posledních podzimních vyjížděk...Přes velké zorané pole je na digi zoom přiblížena dvojice jezdců - Jarda na Falim a Vali na Fíčkovi (to už bylo po lehkém pádu prvního jezdce po Falíčkově leknutí se čehosi...)
Jarda s Vali přiklusali
Obě dvojice si v pohodě přiklusali a opět mě a pejsky opouštějí na cestě směrem k domovu. Já byla totiž tentokrát za fotografa a venčitele psů :
další prdelky do sbírky
Tady jsme si to s Jardou obrátili. Tanto pátek, to jsme ještě netušili, že v sobotu fakt napadne skoro 10 čísel sněhu, jsme si udělali krásně barevnou podzimní vyjížďku hlavně za účelem zhotovení nějakých fotek, které by mohla Vali použít jako tapetu do svého nového pokoje.
Iva a Vali uklidňují oře
Vali má pravdu - podzim je barevně neopakovatelný a jsou z něho hezké záběry.  Na horní fotce zrovna uklidňujeme koně, hlavně zase Falka - byly tam 3 traktory a jeden z nich jim asi 30 m za prdelí nastartoval a to stačilo k Falíčkově známé "piruetě" a následnému caplování...
Iva, Vali a ti ostatní (chybí Zorro)
Pejskové nás na druhé straně pole radostně vítali...
modelka 1
Falko dělal krásného modela na více místech, aby bylo na výběr. Sluší jim to.
modelka 2
A takhle to vypadá dnes  - o jeden a půl dne později - 29. října!
podzim - říjen 2012







(více)

28.10.2012 09:54:03

Baby byla na Hubertu

S velkým potěšením zde tlumočím mail, který mi přišel od Ivetky (majitelky "naší" Bejbinky) 23.10.:

Ahoj:)



Jak je?? Koukám klucí jak krásně skákali (to má na mysli naše hobby závody v září), moc povedený fotky, taky jsme byly,
ale na hubertu, vzala jsem si Baby:)



Tady je pár fotek, posílám je na rychlo, je jich více, ale  zatím mám jen od
jednoho fotografa, tak až ke me dojdou další, pošlu:)


Baby byla užasná, hlavně ze začátku, šla krásně na volné otěži ve cvalu
zpomalit a nic neřešila, byla v pohodě i v houfu a jen čučela co to je za koně,
až pak jak jeden hřebec začal solidně hřebčit, kvičet a napral to zadníma do
jednoho valacha, který málem přistál na za parkovaným autě a my hned vedle, tak
Baby chytla z toho blbou náladu a už to bylo divný a radši jsme jely jako
poslední a ne v houfu na sebe napresovaný jak ostatní a sem tam jsme se držely
jednoho valacha, kterýho Baby už delší dobu zná, je to ten bílej, tak to pak
potom vypadá na fotkách, jako by jsme se zučastnili huberta jen ve dvouch:D
Jinak taky jsme tam měli skoky, překážky přímo v terénu, no Baby běžela na ně
pekně pomalu, a před překážkou pár cvalových skoků do toho dala všechnu svojí
energii, hlavně na ten odpich, že jsem to nečekala a až uvidím fotky ze skoků,
tak to nejspíš bude vypadat divně:D



Zatím mějte se krásně, papá Iveta a holky:)

Baby s Ivetkou

Zde jsou další fotky:     http://4borovice.rajce.idnes.cz/Baby_byla_na_Hubertu/

Musím přiznat, že jsem ty fotečky zase obrečela, protože se mi stále po Baby stýská, ale slzy byly i od štěstí, že se fakt má dobře, vypadá a tak snad i je spokojená, má pěkně namakanou prdýlku z těch kopců a s Ivet se jí vyloženě líbí. To je fajn!

Až dorazí ty další fotky přidám je na Rajče k těm dnešním a dám vědět :-)

(více)

23.10.2012 07:50:07

Hubert 2012 Záříčí + 2 videa ještě z hobíčků v září

Protože nám nevyšlo jet 20.10. u
Hanky hubertskou (Jarda celý den v práci a nenašel se nikdo, kdo by to za
něho vzal :-((  ), nabídla jsem se, že
alespoň udělám kameramana a fotografa (o to jsme se nakonec podělili
s Vali). Odpoledne jsem tedy data zpracovávala a jen náhodou jsem se na
paměťové kartě půjčené kamery (která mj. dost často stávkovala a proto chybí některé momenty z akce) dostala k videům ještě z hobby závodů
v září – našla jsem tam Jardovu splašenou jízdu zručnosti a pak mojí –
odkazy zde:



http://www.youtube.com/watch?v=DqyoG6IRJ2I&list=UU9JTBEyFyeeaNXteMD6teyw&index=2&feature=plcp



http://www.youtube.com/watch?v=0xs3GY_oJvU&list=UU9JTBEyFyeeaNXteMD6teyw&index=1&feature=plcp



Kdo by se chtěl podívat na
Huberta Ranče u potoka, kde se sešlo 22 koníků, může na následujících
odkazech. Nálada byla skvělá i přes hroznou mlhu. Koníci s jezdci byli
rozděleni do dvou lotů – rychlíci a pomalejší (méně zkušení). Večer se koná
ještě hubertská zábava s tradičním soudem hříšníků a jejich prohřešků při
jízdě – to bude zase v álejích nabl.... :-))) Ještě, že se toho tentokrát
neúčastníme (jdeme oba zítra do práce...).





videa: http://www.youtube.com/channel/UC5KB8lhYCmZ5sZ44-lUobAQ



fotky: http://rancupotoka.rajce.idnes.cz/



 



 



(více)

12.10.2012 11:46:32

Báječná vyjížďka

Musím být nějak moc hodná, protože jsou na mě všichni tak hodní... Ve středu se mi bohužel povedlo se služebním autem fatálně sejmou srnku (můj první případ) a byla jsem z toho úplně hotová. Nejdřív se mi tedy vůbec nechtělo, ale pak jsem uznala, že přijdu na jiné myšlenky. Přijala jsem od Hanky ze Záříčí pozvání na svezení se na jejích tinkerkách a absolvovat vyjížďku i s hříbaty. To jsem také ještě nikdy nezažila.

Hanka s Daynou
Hanka na Dayně u ní papkat chtějící Dixi, vpředu Marry
Musím říct, že to byla docela prča, ale občas i strach o ty malé rarachy, aby si někde něco nevyvedli. Ze začátku nebyli k udržení a lítali kolem a po polích. Vždycky se někde zapomenuli a pak to vzali triskem. Zvlášť když jsme jim odklusali či odcválali dál. Na zpáteční cestě už se za námi poflakovali a byli unavení. Počasí se nám také vyvedlo - kdyby tak chtělo vydržt třeba až do Vánoc, co?
já s Melody
Já na Melody, za ní její Marry, vpředu hřebeček Dixi

(více)

12.10.2012 11:11:32

Víkend plný oslav

Protože se tento blog točí hlavně kolem zvířátek, prostě tu musím zmínit i minulý víkend, který se tedy točil kolem rodinné oslavy těch mých ....sátin. Vůbec jsem netušila, do čeho tento víkend vlastně jdu. Děti mě neustále utvrzovaly v tom, že si mám vzít teplé prádlo a třeba neopren, že už je chladno a při tom seskoku do vody by mě byla zima :-)) . Napínali mě všichni a to i Jarda, který o všem také věděl. Škoda jen, že jsem byla fakt na chcípnutí a neužila jsem si vše v plné míře s tím kapajícím nosem :-(.

Nejdřív musím poděkovat všem kolem - první návrh padl u mé sestry Marcely (to svezení) a Jára to pak rozjel, zavolal Verče a ta už vše dotáhla do úplné dokonalosti. Že by něco zdědila, hihi.

V sobotu před 11. hodinou mě nasadili s Járou do jednoho auta a další 2 nás později následovala. Při jízdě ve směru Jindřichův Hradec jsem si stále ještě myslela, že fakt objednali seskok a jedeme na tamní letiště. Když však Jára v Pleších zahnul na známou odbočku, začínala jsem tušit. Když pak v Dírné začal pokukovat po další odbočce (jel tam poprvé), už jsem ho sama navedla a bylo mi to téměř jasné. Při příjezdu do Záříčí se akorát holky (Bora a Lucka) strojily a zapřahaly do bryčky. To bylo překvápko. Ale nebylo poslední. Jsem si říkala, že se svezu třeba na Červenou Lhotu a zpět. Krásný dárek! Já jsem se totiž nikdy v kočáru nevezla a od svatby naší Verči, která se vezla z domova 4 km až na radnici a já to prostě nestihla ani zkusit, jsem po tom toužila.

Jízda parádní a s dalším obrovským překvapením. Zahnuli jsme na zámek Dírná. Tam již čekala celá rodina a naši dávní přátelé z bývalého bydliště. Stále jsem si říkala, proč objednávali hostinu na zámku, když máme doma nachystáno tolik jídla... No jo, jenže nešlo o žádnou hostinu. Když nás ve vchodu začala paní matrikářka šikovat, teprve mě to docvaklo, ale ještě tak 2 hodiny po té jsem tomu stále nevěřila (proto ty moje nechápavé pohledy...). Takže jsem se znovu vdávala! Měli jsme totiž koncem září s Jardou 30. výročí svatby a děti nám připravili takovou krásnou oslavu - perlovou svatbu se vším všudy. Moc a moc děkujeme!!!

Zde jen malá ochutnávka foteček.

Bora s Luckou mě vezou
příjezd na zámek (s Borou, Luckou, Pepou a Hankou ze Záříčí)
kovbojský polibek
polibek a kytice od Jardy

perloví svatebčané
mladí Šustkovi s našimi vnoučaty, Michálkovi, Novákovi (Pepa kameroval), Haňule

po obřadu s vnoučaty

Verča podává tátovi perlový náhrdelník
Verča podává tátovi pelový náhrdelník - stvrzení manželského slibu (a můj stále nechápavý pohled)
po obřadu s vnoučaty
svezení s vnoučátky (my pak jeli s lahví sektu až zpět do Záříčí, asi 3 km)
naše nejmenší kovbojka
naše nejmenší kovbojka :-)

Odpoledne, po obědě pod pergolou, jsme povozili všechny kamarády a dětičky. Pak se povídalo a papkalo asi do 23 hodin a v neděli se pokračovalo. Ještě, že lilo až v tu neděli a sobota byla přímo na objednávku - nádherný slunečný den! Prostě při objednávce pamatovali na všechno! Ještě jednou velký dík!!!


(více)

04.10.2012 19:49:54

Nová výzdoba v obýváku

A tak jde čas a máme na stěně v obýváku moc pěkný obrázek našich bývalých miláčků.

krásný obraz
Obraz jsem dostala od Jardy ke kulatinám... až mě to dohnalo k slzám! Byl tajně objednán a tajně dovezen (při naší dovolené) - maloval ho náš vzdálený "koňský" kamarád Karel z Bzence a moc se mu to povedlo. Ostatně jako všechny jeho obrazy! viz   http://rancproradost.txt.cz/fotoalbum/13584/13584/olejomalba-kone/

Na obraze je zleva doprava: Adísek (prohání se po nebeských loukách), Amíšek (bydlí v kopcích severní Moravy), Bejbinka (bydlí v kopcích u Prachatic). Obraz se mi fakt moc líbí a úplně rozzářil stěnu u jídelního stolu. Má však jednu vadu. Téměř vždy, když se na něj zahledím, se neubráním nějaké té slze.
(více)

23.09.2012 10:03:33

Kůň 2012 v Lysé n.Labem

Tak, jelikož jsme už byli fakt udření a taky tak trochu jsem chtěla výlet pojmout jako že k naší perlové svatbě (30let!), tak jsme si udělali čas na celodenní výlet a to i díky naší Verče, která ochotně přijela hlídat zvířenu. Jeli jsme poprvé na výstavu Kůň do Lysé nad Labem. Myslela jsem si, že když je to docela malé výstaviště, že se tam tolik koní ani nevejde a ono to šlo a bylo to fajn. Spousta prodejních stánků, kde jsme mohli utrácet a taky utráceli. No jiní holt oslaví výročí super dovolenou či tak nějak a my jsme utráceli na své koníčky (podsedlovka, vitamíny, čajíčky, funkční prádlo, kloubouky, kartáč, ňamky pro koníky i pro nás, knížka Holky, hurá Texas! od Romany Beránkové - z kurzu u Joea Woltera). Jó , taky jsme si chtěli koupit lepší "Máňu" na dva koně, kterou můžu řídit i já s B řidičákem, no ale prostě ten skoro milionek bez DPH jsme fakt zapomněli doma pod polštářem :-)))

Peruán
Do Lysé jsme po dvouhodinové skoro celé propršelé cestě dorazili po 9. hodině.  Výstava začínala právě v 9 a končila v 18 hodin. Dopoledne probíhala na předvadišti přehlídka mnoha koňských plemen od obrů až po pidi koníky - níže je ofoceno z katalogu. Musím se várit k fotce na čestném prvním místě. Jde o 24 letého Peruána, mj. trojnásobného vítěze Velké pardubické. Vypadal moc pěkně, ale vůbec by člověk neřekl, že takový nenápadný docela malý koníček byl a je takovým velikánem.
dopolední program
Odpolední program byl od 13:30 do 17:00 a fakt stál za to. Většina ukázek byla krátkých, taky jak vměstnat všechny možná plemena se svými specifickými čísly do tak krátké doby, leč byla úžasná. Níže si můžete udělat alespoň trochu představu, co vše se tam dělo. Zde není uvedena jedna ukázka a to jízdní policie z Prahy. To hned tak normální koňák, který zná parkury, dostihy, drezůru, práci ze země..., nevidí! Moc pěkná ukázka včetně dělbuchů a střelby z pistole.
odpolední program
Nevím, kterou ukázku bych nejvíce vyzdvihla, každá měla své kouzlo, nádheru, obtížnost, lehkost provedení, pohodu. Dobrá polovina učínkujících koníků byli samozřejmě hřebci - šlo o ukázku chovatelských úspěchů apod. a až asi na jednoho plňáska dopoledne se všichni chovali naprosto vzorně, maximálně s malým náznakem nějakého projevu nesympatie ke svému kolegovi :-)
Ještě se vrátím na úvod odpoledního programu, kdy na kočáře taženém starokladrubáky se přivezla i 83letá Květa Fialová, která rozdávala jen samou pozitivní energii a přivolala nám všem sluníčko, které vydrželo až do večera. Paní Fialová dekorovala i oba nej koně této výstavy - hřebce norika z píseckého hřebčína a 2letou kobylku minihorse přivezenou z Holandska. Úžasné porovnání velikostí koní, že?
dva nej koně výstavy
V průběhu celé výstavy mohli návštěvníci hlasovat pro sympaťáka výstavy.
Kupony pak byly v neděli slosovány a kromě asi 20 různých cen
(předplatné, krmivo, westernové spony apod.) bylo první cenou letošní
hříbě norika. Tak uvidíme zda nám náhodou nepřijde mail... Když se předváděli koně kinští, tak jsme se rozhodli pro jednu kobylku se jménem Lady Jane Kinská - jednak se nám moc líbila a jednak už jednu Kinskou doma máme. Verča má takové přijmení. Bohužel byla provdána za tu nekoňskou větev rodu Kinských :-((...
Lady Jane Kinská
Snažila jsem se fotit, co to šlo. Spíš by to chtělo na kameru, ale foťák neměl takovou kapacitu a ještě se mi ke konci odpoledne vybil, tak zbytek je brán mobilem a to už takové není (předvadiště také bylo už ve stínu - proto takové tmavé fotky). Nevím, které zase popsat. Zkusím na co si tak v rychlosti vzpomenu.  Skok mini-maxi - bez zhození přelítli 150 cm (to náš Adísek zvládl před léty bez tréninku taky!) a při 160 shodili jen přední břevno. Práce s kánětem - úžasně flegmatičtí koníci. Norici, hřebci při čtverylce se sulkami. Ke konci westernový trail (něco jako naše jízda zručnosti minulý týden, hihi). Nádherné dobové kostýmy a výkony jezdkyň v dámském sedle. Obrovsky rychlé spiny (otočky) quarterů a appaloos a jejich cuttingová práce na umělém telátku. Naprosto v klidu pracující máma kinská při vysoké drezuře a kolem její lítající a vyhazující potomek - letošní klisnička. Další nádherné drezurní ukázky. Práce ve volnosti mladého kováře pana Simandla se dvěma koníky. Snad 2 ukázky mě trochu nenadchly - zbytečně dlouhá snad vtipná? záležitost s odtažením džípu gen. Pattona plzeňskými pivovarskými koňmi - chabá ukázka těžkého tahu, bohužel. A také mě zklamal pan Maťátko se svým snad 10 let starým vystoupením s prací ze země. Můžu říct že tak 80% toho, co předvedl jsem s Baby zvládala s přehledem.

Tož tak. Zde uvádím odkaz na něco přes 130 fotografií, aby i ti, kdo neměli možnost se na místo podívat osobně, nasáli trochu té báječné atmosféry kolem těch nádherných zvířat!
http://4borovice.rajce.idnes.cz/vystava_v_Lyse_Kun_2012






(více)

16.09.2012 08:06:21

Hobíčky září 2012 v Záříčí

naše čtyřka

Tak jsem (oba jsme) stržení jak péro (od toho věčného bourání a
budování), přesto usedám k PC, abych zaznamenala dojmy a podala zprávu
ze včerejšího suprového dne. Musím přiznat, že jsem až tak moc nevěřila
tomu, že bude suprový, protože s EFKAMA mezi cizí koníky zase tolik
nejezdíme, natož abychom se v tom cizím prostředí ještě o něco
snažili... O to bylo horší, že při výjezdu z domova nám začalo docela
slušně pršet. Kam že jsme to vlastně jeli? Tak jako před rokem na tzv.
hobíčky - hobby "závody". Loni jsme se zůčastnili na koních pořádajícího
ranče U potoka, letos však jsme se již odvážili na koních vlastních. Na
místo jsme dorazili již asi v 9 hodin ráno i přes to, že zahájení bylo
až ve 13:30. Důvod byl jednoduchý - chtěli jsme Hance a Pepovi pomoct s
přípravami, při kterých je každá ruka dobrá. Fajn bylo, že jsme s sebou
měli staronovou holčinu ke koním Valerii, prostě Vali (Před 5 lety, když
jsme se sem přistěhovali, k nám chvilku chodila coby 9ti letá a občas
se svezla na Adískovi. Zajímavostí je, že její babička vlastnila
koňského herce - lipicána, který hrál v Popelce Juráška!), takže nám je
pomohla vyčistit, převádět, držet apod. Nevím přesně, ale bylo tam
celkem asi přes 20 koní. Ti naši, samozřejmě až po místní Boře a Lucce
(tažní koně do lesa!) byli nejvíc prostorově výrazní :-))), přesto
sklízeli úspěch, jací jsou to pěkní koňošové.  Sešlo se tu spousta fajn
lidí přímo od koní, ale i diváků. Občerstvení bylo zajištěno, tentokrát
bez rumíku apod. - byla vyhlášena prohibice.
Fíku hop!
Musím zmínit, že před parkury místní připravili ukázku s 6 koníky -
secvičili si choreografickou jízdu na hudbu. Protože jsme v té době
byli zrovna pro kluky, už jsme bohužel chytli pouhý závěr.
Po všech
možných přípravách, než se šel stavět mini parkur (prý třicítkový) jsme
se šli juknout na kluky, kteří se popásali v dolním výběhu. Rozhodli
jsme se je už osedlat, že možná zkusíme ten parkůrek. Když jsme se ale
vrátili ke kolbišti, zjistili jsme, že tam jsou překážky snad i 50 cm a
na to jsme fakt tedy natrénováno neměli. Vím, že je to pidi parkur, ale
pro nás, kteří vůbec neskáčeme a ještě s těmi Fíčkovými zády (no, on by
to určitě dal, ale já ne :-/  ) Tak jsme kluky alespoň seznamovali s
prostředím, s ostatními koníky, s hrajícími bednami a courali po
opracovišti, kde jsme si párkrát zkusili skočit připravený křížek. Je
vidět, že F i F měli rezervu a šlo by to, ale...

Falko hop!
Cestou
do vedlejšího výběhu jsme svezli pár dětiček, koně jsme odsedlali a
nechali je v malém oplůtku u lesa papkat (aby náhodou nezhubli). No a
šli jsme přihlížet těm statečnějším. Parkur, nejdříve tem prťatý a pak
80tkový skákala velká škála velikostí a plemen koní - snad od kohoutkové
míry 90 cm po 185 cm. Té horní hranice dosáhl právě koník Flek - jak
příznačné jméno pro tohoto flekatého koně plemene velkopolský. Je to
nádherný velikán, rámcem mě moc připomínal Adíska i stou věčně otevřenou
čumou na udidle. Ale je fakt krásný, že?!
Flek z Jindřiše
Povedla
se i pěkná skoková fotka naší kamarádkcy Dáši, která jezdí snad necelé 2
roky. S její dcery kobylkou Palomou jí to moc šlo!
místní - Dáša s Palomou
Po
výhlášení výsledků ve skocích jsme připravili jízdu zručnosti pro děti.
Samozřejmě, že se jí účastnili i dospělí, ale bez nároku na případnou
odměnu - tak jsme se dohodli, přeci nebudeme dětem brát radost z výhry a
motivaci. Prostě jsme si to dali jen tak pro srandu a ti, kteří jeli
před tím parkur to měli stížené - "řídili" pouze jednou rukou a někteří i
bez třmenů. Pod startovním číslem 9 na trasu vyrazil Falko s Jardou.
Kavalety a průchod elkem zvládli v klusu s přehledem. Pak následovalo
sesednutí, překonání překážky bez koně, opětovné nasednutí a přenesení
kelímku s vodou z jednoho barelu na druhý. Barely byly barevné a to byl
zřejmě kámen úrazu pro našeho lekavce. Nechtělo se mu u něj zastavit,
natož k němu zpět zacouvat. Kelímek nakonec přenesli. Ostatní už znám
jen z povídání, protože já jsem si na opracovišti trochu hrála s práce
chtivým Fíčkem a nekoukala, co kluci vyvádí. Po přenášení kelímku
následoval závěrečný slalom a cíl.
Jarda a jízda zručnosti
Falíček
se prý však po projetí jedné branky rozhodl vypálit za Fíkem a Jarda
měl plné ruce práce, jak to usedět, posbírat ho a nepřejet diváky v
blízkosti cíle. Vše ale prostě nějak zvládl a sklidil velký úspěch.
Bohužel se pak už rozhodl neabsolvovat další disciplínu - barely. Škoda.
Mohli jsme to zkusit cvičně alespoň v závěsu - za Fíkem, jen tak v
kroku, aby se nebál těch barelů. To nás ale napadlo pozdě.
veselý Falko
Jo
a tady jsem si všimla, jak byl Jarda krásně barevně sladěn s Falkem -
košile, otěže, podsedlovka. Frejeři, že?! Já jsem se zase snažila být
hnědo zelená (Fík má hnědé sedlo a zelenou podsedlovku), ale na kluky
jsme neměli.
Fík se mnou vyjel na trasu s číslem 11 a vše zvládl naprosto bezvadně.
přenášení kelímku
Měl
velkou chuť do práce a byl moc pozorný na pobídky. Už to není to
neohebné prkýnko jako před rokem. Jeho záda a životní elán se zdají být v
rámci možností v pořádku. Na tom slalomu je to hezky vidět.
vzorný Fíkův slalom
Pak
tedy následovaly barely - objet na levou ruku jeden, zase na levou ruku
druhý, pak na pravou ruku třetí barel, od něj fofrem zpátky a znovu co
nejrychleji slalom a frr do cíle. Startovala jsem s číslem 4. Na tuto
disciplínu jsou samozřejmě nejlépe natrénovaní westerňáci, kteří tu
rychlost v obratech mají a na rovině to berou triskem. Říkala jsem si,
že to bude pořádný rozdíl v provedení jejich a mého či jiných
pomalejších. Když jsem ale poznala, jak je Fík natěšený a je v pohodě,
tak jsem ho také pobídla do cvalu. Kolem barelů jsme tedy proklusávali,
ale mezi nimi cválali a slalom byl pro nás hračkou pěkně v klusu. To už
jsme slyšela jen skandování Iva, Iva... Cílem jsme profrčeli v parádním
tempu a náladě - Fíka jsem moooc pochválila, že je ššššiiiikulka a on
jak to slyšel, tak to se mnou na místě zapích a já málem šla... Je
zvyklý při takové pochvale dostat odměnu. Je to prostě pozorný filuta -
jak jde o papání, hned stojí a nastavuje papulu :-). Musím se pochlubit s časem - vítězka Westerňačka se super ryclou kobylkou to měla za 52 sekund, nejpomalejší měli něco k 1 minutě a 40 sekund. Naše dvojka to zvládla za 1 minutu 12 sekund!
kuci s Vali
Moc
mě naštvalo, že Vali (na fotkách jí to s koníky sluší - nojo mládí
:-)))  )tuto disciplínu zapomněla fotit. Byl tam ale Hankou "najatý"
fotograf, tak se snad časem dočkám(e) i těchto fotek a možná i videa. Hanka dokonce konstatovala, jak mají oba naši kluci krásný chody, že to vůbec netušila. To je velká poklona!
symbioza pána a kobylky
Neodpustím
si tu zveřejnit fotku jednoho z našich kamarádů - Vlastík se svou
krásnou klisničkou - tomu se říká symbioza - oba opravdu oba opření o
ohradu a kobylka v pohodě usínala.
Fík s Vali
Vali
původně měla zkusit alespoň jízdu zručnosti, když ne barely (i když ty
jí den před tím u nás na louce s Falkem moc šly), ale nakonec ji
odradilo množství přihlížejících lidí a svezla se jen po všem na
opracovišti.
tinkeří hříbátka s Vali
Kluky
jsme dovedli k Máně, odsedlali, vše uložili a je dali ještě na chvíli
do výběhu. My jsme se šli potěšit s tinkeříma hříbátkama - větší je
klisnička Marry a měnší je hřebeček a teď jen tuším - Dixi.
Klusi se
rozhodli, že domů nepojednou, že tu mají kámoše a nechtěli se zase
naložit - zvláště tedy Fík! Nakonec s pomocí asi dalších osmi děvčat,
které vytvořili kolem rampy špalír a Fík už věděl, že nemá kam uhnout,
se to podařilo. Domů jsme dorazili skoro za tmy ve 20:00.
Pěkný den, z kterého budeme čerpat asi hodně dlouho. Děkujeme Hani, Pepo a všichni ostatní!!!

Zde uvádím odkaz na rajče, kde jsou zatím uložené ostatní námi nafocené fotky:
http://4borovice.rajce.idnes.cz/Hobicky_Zarici_2012
O případném doplnění dalších a "barelů" a případného videa budu informovat.


(více)

07.09.2012 19:25:30

Vyjížďka do Hamru

Konečně jsme při našem bourání,budování, přestavování a kdo ví při čem ještě, vyšetřili nějaký čas a vyrazili pomocí Máni do asi 12 km vzdálené vísky Hamr na břehu řeky Nežárky a do okolních lesů.
Celkem nám to "ubralo" asi4,5 hodiny - když počítám čištění ořů, nakládání, jízdu Máňou atd.

konečně super les
trochu rozmazané - focené za pochodu, ale stejně super
Konečně tedy také se konala vyjížďka podle mého gusta - vcelku pěkné měkké lesní cesty a vůbec celková pohoda prostředí. Hned po vyložení, nasedlání a nasednutí jsme vyzkoušeli zajít do Nežárky, jen tak, aby se neřeklo a jeli jsme dál po hrázích několika rybníků, pak tedy již v lese, kde byl až na pár cyklistů naprostý klídek a ani potvory létavé nekousaly.
jo ta travička, mňam
mňam, to bych si dal...
Nejdříve se klukům ani nechtělo nacválávat, ale nakonec jsme na jedné dlouhé cestě s Fíkovým vedením (Falkovi se prostě prvnímu nechce) pěkně cválali. Po té se nám nějak cesta vytratila a tak jsme se chvíli prodírali hustým lesem pod větvemi a přesto, že máme prťaté koně, jsme se jednou šprajcli. Fíka jsem vycouvala a větev trochu ulomila a ohnula. Leč stejně to nestačilo. Jak je Falko přeci jen o něco vyšší... odnesla to Jardova "sváteční vyjížďková" košile - naštěstí ruka zůstala celá.
úraz z lesa
mám co zašívat
Při návratu jsme znovu zajeli do řeky, kluci se už okoukali a já nakonec měla vodu až ke třmenům (pravda, při Fíkově výšce, to nebyla zas taková hloubka).
pohoda v Nežárce
v Neřárce, v pozadí hospůdka a u ní Máňa
Kluci si zacákali, zarochnili čuminama ve vodě a bylo.
odpočinek u Máni
naše "parkoviště" u hospůdky a mostu přes Nežárku
U Máni jsme je přivázali a mohli trochu popapkat trávu a my si dali oběd hned vedle v hospůdce.
Jarda a čočková polévka
Jarda a čočkovka
To byla tedy fakt luxusní vyjížďka - i s obědem. Paní servírku jsme ještě trochu svezli a dostali jsme dvacku slevu, heč!
(více)

14.08.2012 09:00:42

Falkova návštěva

Fík s Andy a Falko s Eli
10.8.12 odpoledne k nám vlak od Prahy přivezl dvě děvčata z Hejnic (od Liberce). Ano, byla to bývalá majitelka Falka Eliška a její kamarádka Andy. Byla jsem ráda, že tu máme zase jednou koňáky a je stále co probírat, včetně nekonečných alb koní a psů. Hned u dvířek se ukázalo, že Andy rodina vlastní také beaucerona - 10letou vitální babičku. Takže s pejsky byly holky hned kamarádky a pak se šli podívat na koníky. Po obědě kluky vyčistili, lehce si je ošahali na louce a že tedy vyjedou na krátkou seznamovací vyjížďku jen do vedlejší vesnice a zpět a já je budu doprovázet se psí smečkou.

Fík na paletu
Falko na paletu
Eliška měla strach o svůj nemocný loket (po jediném, zato tvrdém pádu z Falka cca před rokem). Zcela chápu jeí obavy, mě to nacválání také dlouho strašilo po mé zlomenině obratlů... To jsem všek netušila, že z této pidi vyjížďky fakt bude spíš jen vycházka. Kluci dostali dovolení k naklusání jen tak na 50 m a to bylo vše a na zpáteční cestě se Fali vedl, protože začal pod Eliškou caplovat - nejdřív dělal jako že vidí traktor poprvé a pak se bál elektrického vedení k čeření vody a jeho samotného v rybníčku v Kundraticích.
Andy a Eli na vycházce
V sobotu dopoledne jela děvčata prozkoumat okolní vesničky - vesnické rezervace na asi 10 km okruhu. Bohužel na kolech, takže jsem musela koníky alespoň vylonžovat, aby se vyběhali.
V neděli před obědem jsem opět vylonžovala Fíka a bez sedla ho trochu potrénovala na našem improvizovaném parkuru zručnosti - trénujeme zde na hobby sranda závody, které se konají 1.9. v Záříčí. Eli si nakonec vzala Falka pod sedlo a v kroku či klusu také projížděli i výše uvedený parkur. Tak se nakonec kluci přeci jen trochu hýbali. Byla jsem však zklamaná, myslela jsem si, že je konečně mladá krev (to jako holky :-)  )trochu protáhne, že si s chutí zacválají někde na posekaných polích. Bohužel.

Mile mě překvapil zájem Elišky o nacvičení nejen "7 her" ze země a že Andy také dost věděla, o čem je řeč. Takže jsme si ještě s F a F trochu pohráli v kruhovce a na závěr následovala honička s Fíkem. Asi by z něho byl dobrý cuttingový kůň a já si zahrála na kravku :-))) (Na telátko už jsem přeci jen stará kr..., že?!). Zde je odkaz: http://www.youtube.com/watch?v=2a3hedO2hYI

Po obědě jsme ještě notnou dávku času prokecali u stolu - o čem jiném, než o koních, psech a zážitcích kolem nich. Pak následoval odvoz na nádraží do Veselí a já frčela do práce :-(. I tak to byl fajn víkend!
(více)

06.08.2012 19:29:12

Na přelomu léta

Jako skoro každý rok nás čekala dovolená na přelomu července a srpna. Měli jsme domluveno se synem, že s manželkou Hankou a 4 měsíční Eliškou budou hlídat zvířátka a my s dědou pojedeme s vnuky 5 letým Kubou a 4letým Nikem na týden pryč :-)), a to do Beskyd a stavíme se u "koňských" kamarádů v Bzenci. Rozhodla jsem se tu na našem "zvířátkovém" blogu zveřejnit pár foteček, které samozřejmě i během dovolené nesouvisely s ničím jiným, než se zvěřincem (cizím či vlastním) ...

Chuck a Eli středem pozornosti
Malí pejsci se snažili k Elišce chovat ohleduplně a dělali všelijaké skopičiny. Kromě pusinek či případného omytí rukou kluků od zbytků svačiny apod., byli i skvělým detektorem "ušpiněné" plínky :-))
Denisa z Beskyd
Toto je 10měsíční bíglice Denisa - Deni, která "hlídala" (spíš vyrážela na pravidelné obchůzky po Pražmu :-))  ) dům Jardovo sestřenice Lidky, ve kterém jsme našli v Beskydech útočiště na 5 skvělých dnů. I zde musím vyjádřit velký dík Lidce s manželem Honzou za nebetyčnou pohostinnost! Z této rodinné základny jsme vyráželi na výlety - procházka kolem řeky Morávky, návštěva prababičky v Ostravě, výšlap (z velké části s pomocí lanovky) na přes 1000 m vysoký vrch Javorový a konečně na zříceninu hradu Hukvaldy. Počasí nám šlo na ruku a kluci se mohli vyblbnout i na zahradě a třeba na trampolíně u Lidky dcery hotelu Travný.
jelen v Pražmu
Kluci se zmrzlinou u "památníku" setkání tzv. parohatých měst - měst, která mají ve znaku nějakého paroháče :-)
já, zmrzlina a kůň
Také jsem měla zmrzku, heč! A jak vidím koně, tak na něj vlezu, nééé?
liška Bystrouška v Hukvaldech
V Hukvaldech se narodil skladatel Janáček (pro připomenutí vědomostí ze školních lavic...) a tak jsme se samozřejmě museli nutně vyfotit s liškou Bystrouškou.
drak na Hukvaldech
Na některá zlobidla čekal na hradě dokonce i drak!
minikoníci v Bzenci
6. den ráno jsme sbalili a namířili od Beskyd na jih - do Bzence za našimi milými kamarády Ivetkou a Kájou, jejichž farma v současnosti čítá 2 mini hřebečky (už jen ustájené, neb čekají na převoz do nového domova u Prahy - jeden z nich je odchovancem Ivky a Káji), 2 mini kobylky, 1 valáška ČT, 1 haflingerku, štěňátko křížence borderky s australákem Ronyho, mladého austráčka Una (toho jsme jim tam v únoru vezli) a starou dámu (teď nevím, omlouvám se) retrívra?
Uno a Rony v Bzenci
Chovám hnědého medvídka Ronyho a Uno chce taky, žárlí, ale dělá malému mámu-tátu :-)
děda s Nikem
Po příjezdu domů jsme s mladými strávili ještě fajn týden a samozřejmě došlo konečně na pořádné svezení. Jak s babi a dědou v sedlech, tak samostatně na překážkové dráze (tyčky, barely, kavalety, paleta atd. - začínáme trénovat na podzimní "závod", hihi)
kolem barelů
Malí kovbojové ...
kovboj Kuba
kovboj Nik

tvarůžek nám chutná
V lednici zbyl starší tvaroh a tak jsem lžičkou pěkně podělila naše hafany.
4měsíční Eliška
Samozřejmě, že se svezla i naše nejmladší - Eliška. Jen Fali, jak věděl, že ho nemohu moc ovládat a držím Eli, tak se zaparkoval uprostřed kruhovky a usnul :-)
a sesednout
Závěrečná fotka - sesednutí po vožení obou kluků najednou na Falkovi. Byl zlatý a kluci nadšení. Klus se jim moc líbil. Zde je odkaz na snad pěkné videjko: http://www.youtube.com/watch?v=mdTFaRotroA&list=UU9JTBEyFyeeaNXteMD6teyw&index=1&feature=plcp
na zdraví
Den před odjezdem Šustků mladších zpět do Rokycan, kdy už děda zařezával v práci, jsme si zašli do vedlejší vesnice Borkovice na pivko (děti měly nealko!!). Tak na zdraví všech a na další hezké dny!!!


(více)

17.07.2012 09:24:45

Skoro celodenní výlet

Na dnešek (neděle 15.7.) jsme se
konečně domluvili a odhodlali se k vyjetí do Záříčí a to s Máňou na
palubě s námi dvěma, s Barčou a našimi dvěma F.  V 9 ráno jsme naložili a před desátou se
dokodrcali na Ranč U potoka. Kluci to zvládli perfektně a v odděleném
výběhu byli spokojení, protože dnes vlastně nemuseli držet dietu jako doma.

TwistDopoledne jsme přihlíželi
lonžování jednoho týraného koně – ano takto totiž prý vypadá týraný kůň,
psychicky na dně. Twist se asi před ¾ rokem přestěhoval z vedlejší „stáje“
k Hance a Pepovi a nakonec byl jimi odkoupen od bývalé majitelky a má se
skvěle – uklidnil se, pravidelně dostává papkat, nemá již reakce na zdvižené
ruce apod. a ještě se správnou prací krásně nasvalil. To vše bylo
v bývalém ustájení totiž normálně nenormální – přišel odtud vyhublý,
vystresovaný a právě tato bývalá stáj si na svých stránkách stěžuje, jak hrozně
teď Twist vypadá a že si takové zacházení nezaslouží. Já sama a věřím že i
spoustu lajků dokáže posoudit, stav tohoto „týraného“ koníka, že??!! :-))))




Twist a BarakaBarče se nechtělo být dlouho odložená
a tak se chvílemi lonžovala s Twistem a docela jim to šlo :-))
Před obědem jeli na krátkou
vyjížďku Dáša s dcerou Veve, ale jak nasedli začalo pršet, tak čekali pod
kůlnou asi 15 minut , až to přejde – to jsme se s nimi zakecali a teprve
pak se šlo na oběd – grilovaný beránek s opečenými brambory a paprikou –
mňamka.






Efka pod dozorem domácíchPo té jsme všech 14 koní převedli
z pastvin do „vydupaných“ výběhů, aby se pořád necpali. Jen ti naši
kuličkové měli stále co okusovat na příchozí cestě, kde byli pod elektrickým
ohradníkem za dozoru domácích koní.




Megan, Bora, Falko, kousek FíkaPřevlékli jsme se, trochu
přelízli koně, osedlali a jelo se. Původně jsem si myslela, že bychom mohli na
Červenou Lhotu, že bychom měli i pěkné fotky, jenže celková cesta je asi přes 15 km a to jsme nechtěli jako
netrénovaní a ještě s Barčou riskovat. Takže v „rodinném“ složení
Megan-Hanka, Bora-Pepa, Falko-Jarda, Fík-Iva se jelo k rybníku na druhé
straně kopce (jméno neznám) přes lesy a louky a zpět druhou stranou do Záříčí –
celkově asi 9 km,
takže žádná obr vzdálenost, leč nám dala trochu zabrat. Zjistili jsme totiž, že
vůbec nemáme líné koně, jak jsme si mysleli a že zvládnou mnohem víc než jsme
si mysleli (víc než my...) – lezou bez problémů skrz zarostlé cesty, přes
neproniknutelné části lesa, bahnem a podmáčenou loukou, vysokým obilím
(cestičkami od traktorů!). To se jim líbilo obzvlášť, protože se vehementně
krmili. Tož jsme měli vytahané ruce od jejich umravňování a taky od brždění,
protože se valili jak tanci, hlavně, aby jim Megan a Bora neutekly. To byl taky
trochu problém, protože se , kromě Bory, všichni museli předvádět, kdo že bude
rychlejší, navíc Megan nesnese za prdelí ani kámoše ze stáda natož cizího.
Hanka říkala, že jsme jí probudili koně, protože už takhle dlouho nevyváděla –
chtěla utíkat, caplovala. No sranda byla se všemi. Jarda dostal naklepaný zadek
od Falka a já jsem si na jedné louce taky mohla od jednoho výhozu toho
„chromého“ Fíka pěkně přepočítat obratle. To když jsem ho nechtěla pustit do
větší rychlosti. Tak jsem si říkala, že nevděk světem vládne – celý rok se
snažíme, vyléčíme mu bolavá záda (dřív si totiž kvůli nim ani ve volnosti
nevyhodil, natož pod jezdcem) a on si takhle vyvádí.






Nicméně, projížďka se vyvedla,
nezmokli jsme, po dojezdu zpět na ranč jsme koně propustili ze služeb a šli si
dát zasloužené kafčo. Dobře se nám při dešti pod pergolou kecalo. Pak jsme bez
větších problémů naložili a v 18 hodin jsme byli doma jako na koni :-))



 



(více)

11.07.2012 09:29:05

Ve znamení sena

Ještě malé ohlédnutí za červnem - měsícem, kdy se prosebně díváme k obloze a zároveň na louky - to aby se zadařilo dobře usušit. Pro nás i naše kamarády ze Záříčí suší statkáři z vedlejší vesnice a letos docela počasí vychytali tak, že jim seno zmoklo jen jednou. To prý tak má být :-)

Pro nás se prvních asi 10 velkých kulatých balíků přivezlo nějak 22.6. My jsme s Jardou jeli pomoct do Záříčí se složením asi 40 takových balíků z kamionu 26.6. a ještě ten den večer se nám přivezl zbytek asi 6 balíků. Takže jsme si oddechli - jak se říká "seno je pod střechou", hurá!

No a pak jsme ještě jednou jeli, tuším že to byl čtvrtek? 29.6., pomoct na Ranč u potoka a to přímo na louku v Záříčí nad místním mlýnem. Pepa s Hankou koupili samovazač na malé balíky. Toto byla tedy první sklizeň jejich vlastními silami. Když jsme přijeli, bylo nám oznámeno, že to po pár balíkách přestalo fungovat - nechtělo to vázat - což je tedy dost podstatné, že? Tak jsme nakonec u stroje na louce zanechali 3 "inženýry" (Pepa, jeho syn a Jarda) osudu a šli jsme na ranč.  Po nějaké chvíli telefon a že už to váže a ať jdem makat. Nejdříve jsme tedy zavedli všech asi 8 koní z pastvin domů a letěli zase na louku. Ta už byla plná balíků. S Janou jsme se vrhli na vůz a chlapy s Hankou podávali. Docela nám to šlo od ruky, humor nechyběl a cestou na ranč spadly jen 3 balíky, tak jsme se museli pochválit :-).

Pro dokreslení udávám odkaz na stránky ranče, kde se nacházejí fotky (dříve se je nepodařilo z mobilu dostat, hihi - odkaz celý "zamodřit" a pravým tlačítkem dát "otevřít odkaz" . Jinak to nějak nechce fungovat :-(   )


http://www.rancupotoka.estranky.cz/fotoalbum/nase--vyroba-malych-baliku-prvni-fura/



(více)

05.07.2012 10:58:52

Doprava s občerstvením zdarma

aneb Krvavá lázeň :-)
Dnes jen taková zprávička, aby řeč nestála, jak se říká.

Přesto, že jsme na vyjížďku vyrazili po 8 hodině ranní, bylo to pozdě.  Koně jsme řádně namočili na exponovaných místech (tedy skoro celé) v repelentu, sebe jsme postříkali lidským i koňským repelentem a že pojedeme přes takový prťatý lesík do Horního Bukovska - jediný kopeček v okolí - abychom se pokochali shora tou naší rovinou :-)))

Zpočátku to bylo fajn. Jak jsme ale dýl klusali a koníci se začali potit, repelent byl na ho... a už mezi poli na sluníčku jsme začali nabírat nechtěné pasažery, kteří byli lační krve. Ano, mluvím o problému asi nejen koňáků, o ovádech. Komárů je fakt docela málo, ale hovad naopak. Když jsme pak dojeli asi do 3 km vzdáleného výše zmíněného pidi lesíku, který projedete krokem za 5 minut, nastala hostina. Ne však pro nás, ale pro desítky, či spíš ke stovce se blížící počet, uvedených sosáků. Snažili jsme se, co šlo, plácat, ale normálně jsme nestíhali a pak chudáčci dopravci - naši haflíci (zvláště světlejší Falko) vypadali jako týraní, zkrvavení, při nejmenším keřem šípkových růží prošlí koně. To už se začli i oni, kteří to tolik neřeší, dost ošívat. Jsem říkala, že být tu na Bejbince, tak už jsem tu sama, protože ona by to v kozelcích sama nabrala nejkratší cestou domů.

Za lesíkem je pěkná otevřená louka, tak jsme si říkali, že těm hovadům zkusíme utéct. Tož jsme nacválali. Falkovi se opět moc nechtělo, tak jsme je chtěli s Fíkem předjet, ale oni nás z cestičky vytlačovali. Nahoře na rozcestí jsme zjistili , že se to fakt nedá a pojedeme raději domů, než nás to sežere úplně. Bohužel domů nevede jiná cesta, než ta, po které jsme přijeli. No, otočili jsme koně a tentokrát Jarda ani nemusel moc pobízet a Fali to nabral dost rychlým cvalem k domovu. Fík svým triskovým pohonem chtěl dlouhonohého Falka dohánět, tak jsem ho zasedla a snažila se přibrzdit do jezditelného cvalu, což se podařilo. Pak nevím ani pořádně k čemu to došlo. Povolila jsem mu otěž a pěkně cválal, tak jsem se zvedla ze sedla, abych mu odlehčila záda. Pak nějak vybočil, proč, to fakt nevím a já trochu ztratila rovnováhu. Protože jsem se nechtěla moc opírat do jednoho třmenu, abych se mohla dostat zpět do sedla - přeci jen na tom bezkohoutkovém koni sedlo tolik nedrží, raději jsem dobrovolně vystoupila plavným parakotoulem do asi půl metru vysoké trávy.  Jarda si cválal dál, zrovna také řešil nějaké  Falkovy prdeláče, nezaregistroval, že Fík za nimi běží sám. Naštěstí Falko si všiml, že jsem někde jinde, než obvykle a zastavil a u něho i Fík. V pohodě jsem si pro něho tedy došla, nasedla a frčeli jsme dál.

Les jsme se snažili opustit co nejrychleji a na nechtěné pasažéry jsme si pořídili dlouhou olistěnou větev, kterou jsme je ometali z koní i ze sebe. Pak už to bylo zase lepší. Jen jsme si tu vyjížďku pořádně neužili - svině jedny kousavý! Byli jsme rádi, že jsme doma a že jsme tentorkát s sebou neměli pejsky. To by byli taky ubožáčci.
(více)

10.06.2012 23:17:57

Podrobná zpráva z velkého výletu

Začátkem roku jsme se od
kamarádky Katky (co nás naučila koňskou fyzioterapii nejen pro Fíka) dozvěděli,
že někdy v červnu pořádá seminář „Pozitivní motivace“ s Martinou
Klimešovou, která se věnuje hlavně psí agility, kde je mj. vice mistryně světa
se svou mudi fenkou Kiki „Krtečkem“. Tuto práci s pejsky aplikuje i na své
dva koníky, hlavně na mladou kobylku WPB Cookie. (www.amonra.cz ).

Na konci února, po prodeji Baby,
jsme se rozhodli na tento kurz přihlásit. Již tehdy jsme to pojali jako malou
dovolenou – do naší Avie Máni prostě naložit koně i psy a jet 80 km ze Strakonice do
Volenic na farmu Mefisto http://www.farmamefisto.cz/Farma_Mefisto/Vitejte.html
 . Termín konání byl stanoven na
9.-10.6.2012. My jsme se s Káťou domluvili, že můžeme přijet už ve
čtvrtek, abychom si té „dovolené“ užili. Několik dnů předem tedy vrcholily
přípravy. Mj. to bylo i podávání homeopatik Zorrovi a Chuckovi, aby v autě
neblinkali. Výsledek se dostavil – obě cesty zvládli v pohodě. Ale to již
předbíhám... Tak tedy ...



DEN PRVNÍ

Ve čtvrtek 7.6. byl odjezd
plánován na po obědě. Pejsci dostali na snídani poloviční dávku granulí, aby
neměli na cestu těžká bříška. My od rána snášeli do Máni všechny nutné věci:
každý tašku oblečení (neb předpověď počasí nebyla příznivá), přepravku
s psími věcmi, přepravku s koňskými věcmi, soudek s papáním a
pamlsky pro čtyřnožce, taška s papáním pro dvounožce, sedla
s uzdečkami, plachty (na přikrytí pokakané korby, abychom nespali přímo na
ho...), spacáky, deky, svítilny, nezbytná homeopatika na cesty (ještě, že jsme
je vzali – vysvětlení později), plynový camping vařič (nechtěli jsme
s každým kafem a obědem otravovat Katku), kanystr s vodou a už nevím
co ještě. Ano, ještě klec na Zorra a Chucka, v které měli jen cestovat,
ale nakonec se ukázala být lepší než je uvazovat u stromu na řetězu (vlastně
řetízečku) a když začalo pršet, tak pak už v ním bydleli na korbě
s velkými psy, kteří byli na řetězech.

Nakonec jsme se rozhodli nečekat
na „po o.“, ale vyjet dřív, neb bylo horko. Po skoku do sprchy a spořádání
polévky jsme šli na věc. Nejdříve jsme bez nejmenšího problému naložili koně,
pak pejsky (malí v kleci na předním sedadle, velcí vzadu za předními
sedadly – Máňa má totiž sedmimístnou kabinu) a přesně v 11:11 jsme
opouštěli naši louku. Po necelých 2 hodinách zběsilé jízdy (cca 50-60 a z kopce i 70 km/hod!) jsme přijeli
do Volenic, vesničky s asi 600 obyvateli asi 15 km od Strakonic. Farmu
Mefisto na samém konci vsi jsme napoprvé úspěšně minuli, neb je pěkně schovaná
mezi velice vzrostlými stromy a křovím. Museli jsme se nahoře v polích
otočit. Na farmě nás v okně přivítal 6letý Péťa, syn Káti a odemkl nám.
Všechna zvířátka chtěla honem ven, ale museli jsme chvíli počkat, než Káťa
„dovozí“ partu lidiček ze Strakonic – hipoterapie pro schizofreniky. To aby se
pod nimi neplašili koníci až kolem nich povedeme Fíka a Falka.



Vyložení bez problému. Po Katčině
přivítání, že kurz je plánován pro koně a ne pro prasata, jsem chtěla zase hned
odjet s tím, že na ty její hubeňoury pošlu sociálku ... :-))).



F+F byli „ubytováni“ na travnaté
jízdárně a kolem ve výbězích bylo asi 8 místních již zmíněných „rachitických“
koní (v rasách shagya arab, plnokrevný arab, irský cob, paint, hucul) a obr
koza Rozárka a borderka Roland, tedy Rony, který svěřené stádo pečlivě hlídá,
usměrňuje a případně pomáhá s „odchytem“ příslušného koníka.

psí hotel v Máně


Máňu Jarda zaparkoval na úzké
horní příjezdovce pod stromy. Následovalo nezbytné venčení hafanů
s prohlídkou okolní krajiny, pak jejich ubytování na korbě Máni a jejich
nakrmení. I my jsme se nakrmili a pak šli na kafíčko a buchtu na dvůr ke Kátě.
Protože bylo fakt příjemné horko, rozhodli jsme se jít i se psy na pivčo do
místní Kovárny.

pivko v Kovárně

Pak už jsme jen tak plkali a užívali si volna. Večer se začaly
objevovat slibované mraky, bohužel. Asi ve 23 hodin jsme ulehli k pejskům
na korbu, kterou jsme nechali otevřenou, což jsme neměli dělat. Psi ječeli
s každým rozsvícením halogenu na blízkém dvoře (spínal se s každou
kočkou, která prošla po dvoře...) a pak začalo pršet. To by samo o sobě tak
nevadilo, jenže psi začali zlověstně vrčet. Posvítila jsem ven a na kraji rampy
vidím Katčina hafíka a se slovy: „jmenuji se Rony a budu u vás bydlet!“ se mi
nekompromisně uvelebil u hlavy. Naši psi ho chvíli vrčením chtěli vystrnadit,
ale zjevně se jim to nepovedlo. Jarda úspěšně chrápal na střídačku
s Aztékem, já hlídala prcky, aby nevlezli ani k Ronymu ani
k Azíkovi, takže „super“ noc!



DEN DRUHÝ

v kopečkách u Volenic



Na pátek jsme měli, když počasí
dovolí, naplánovanou vyjížďku po okolí. Počasí dovolilo, tož jsme i přes mírnou
přeháňku vyjeli asi v 10:30 nasměrováni na modrou hipostezku. Tu jsme však
hned v první zatáčce nějak ztratili. Na to jsme asi po 400 metrech objevili
žlutou. Řekli jsme si, že to nevadí, že nás někam dovede. Dovedla, ale na
konečnou v kampu Cihelna a cesta dál nevedla. Hodná paní (později jsme se
dozvěděli, že snad Hanka, u které byl před pár lety Fík ustájený – no nemohla
ho poznat, to byl prý hubenější...)nás pustila přes jejich ohrady
s východofrískými černými ovečkami, chovanými na mléko (dělají tu vlastní
sýry). Po louce a přes brod úžasně čistého potoka jsme se dostali na druhou
stranu údolí a s nadšením vyrazili do kopců. Na menších svazích jsme
klusali a s Fíkem i chvíli cválali. Falimu se nechtělo, možná ho ještě
pobolívala ta levá přední po kousnutí čmelákem. Nicméně samozřejmě funěli jak
lokomotivy – na kopce u nás nejsou zvyklí. Proto jsme je samozřejmě dlouze
nechávali v kroku vydýchat. Po lukách, úžasnými lesními cestami i úzkými
pro nás krkolomnými stezkami (Káťa je prý s araby v tréninku procválává
i směrem dolů – jezdí distančky) jsme se z těchto zelených kopcovitých
lázní vrátili po dvou hodinách na farmu, kde už se ozýval vítací štěkot a vytí
našich hafíků. Vyjížďka pro nás i snad koníky byla nádherným zážitkem.



Ve čtyři odpoledne se měla přijet
na Fíčka podívat jeho bývalá majitelka Hanka (bydlící asi 7 km od farmy). Šla jsem tedy
uschlé koně přečistit a vzala s sebou Chucka a Zorra. Když jsem viděla, že
s Ronym jsou docela v pohodě, přestala jsem je sledovat. Najednou za
mými zády řev a Rony „žral“ Zorra. Asi se Zoráček začal zajímat o Ronymu
svěřené stádo nebo se na něho špatně podíval a bylo to – naštěstí „jen“ 2 dírky
od zubů za pravou přední nožkou. Hned jsme desinfikovali a začali dávat
homeopatika na fyzické trauma i na zánět. Vůbec na nohu nechtěl šlapat, chtěl
nosit, zakrývat dekou. V sobotu ráno (večer nepapal vůbec) jsem marůdka
dokonce musela nakrmit z ruky. Prostě šéf naší smečky utrpěl psychické
trauma – cítil se ponížený, lítostivý a tak trochu filmoval. Když jsme ho třeba
odpoledne pochválili, že začíná na nohu šlapat, honem ji zvedl a „Neste mě, já
jsme malý chudinka“. V neděli ale už chodil normálně, tak to snad bude
O.K., jen na zhmožděná žebra ještě trochu reaguje.



Večer jsme šli dřív spát,
tentokrát již se zavřenou korbou. Jarda měl sice poněkud problém se prosoukat
bočními pidi dvířky, konstruovanými na postavu žokeje pana Málka (od toho je
Máňa koupená), ale stálo to za to. Marod spal pod dekou v kleci, Chuck se
mnou a byl klídek.



DEN TŘETÍ



Sobotní budíček byl uplakaný –
pršelo. V 7 hodin jsme si v pláštěnkách skočili do místního konzumu
pro čerstvé pečivo, ale mj. jsme si dali již asi 3. v druhu buchtu od
Káti. Mňam! Po 9. hodině začala teorie. Základem bylo vysvětlení rozdílu Pavlovova
reflexu, tj. je chování daného od přírody a jeho přesměrování, „přemazání“
jiným chováním (dle Skinera – nevím, jak se píše), naučit se dát zvířeti jiné
východisko v dané situaci a to takové, jaké chceme, jak chceme, aby se
zachoval a choval stále. Následovalo množství nejzákladnějších zásad výcviku,
jak začít pracovat touto metodou rozpracovanou Bobem Baileyem (čti Bob Bejli),
se zkušenostmi Susan Geret (www.clickerdogs.com
) a Susan Salo (ta má vypracovaný perfektní systém tréninku skoku jak u psů tak
u koní). Jde o tréninkové systémy s používáním odměn a téměř žádných
trestů. Tato metoda se dá aplikovat napři i na výcvik slepic, cvrčka apod.
(zdokumentováno viz stránky Boba Beileyeho – Foundation of annimal training
/Chicken training – musím si to na netu najít a kouknout na ty motivované
slepičky :-) ... jsem zatím našla http://stalecheerios.com/blog/training-videos/bob-bailey-animal-training/
z toho už si , kdo bude chtít najde další a další odkazy) Je založena na
používání pozitivních odměn (něco zvířeti přidám, a cítí se líp) a případně
negativních trestů (něco, co zvíře chce, mu vezmu). Hodně věcí se podobá metodě
tzv. přirozené komunikace, kterou my už leta používáme, ale hodně je toho jinak
a to velmi! Vše nám udělalo poněkud guláš v hlavě, ale už odpoledne, kdy
dokonce svítilo slunce, jsme se přesvědčili v praxi, jak to dobře funguje.
Jen si musíme pořídit mrkvovou plantáž. Ono je totiž vše v rámci odměny
založeno na „prokrmení“ = podání odměny ve formě pamlsku za každou kladnou
odezvu, akci a dále provedení zamýšleného cviku (triku) s tím, že se
samozřejmě kriteria provedení neustále zvyšují až do konečné podoby. Chování
člověka/trenéra je založeno na tzv. MAMA HORSE efektu (odvozeno z psího
výcviku mamadog), kdy vlastně zvířátko dospěje k tomu, že neposlechne
Pavlova, ale uvědomí si, co že to ta MAMA „povídala“ a že radši poslechne
jí.  Myslím si, že to funguje hlavně u
takových pažravců, jako je F+F



Večer se opékaly špekáčky a
vyprávělo. O čem? Netřeba ani psát... přeci o koních a psech. Martina nám také
předvedla svoji šampiónku Kiki, která má hrůzu z ohně, ale díky právě
„přemazání“ Pavlova jiným chováním je schopna „opustit“ stres a v klidu
sledovat „mámu“, protože ví, že ona se poslouchá a nic jí nehrozí, a provádět
náročné cviky. Ty jí vlastně od stresu odpoutají.



V noci si už Zorro zalezl ke
mě do spacáku, tak jsem zase spala tak napůl, abych ho do té bolístky nějak
nepraštila. K tomu po pár pivech Jarda dost chrápal a vypadalo to, že
pivko si dal i Azík. Ráno jsem se pak dozvěděla, že jsem jednou omylem mlaskala
na Jardu, aby nechrápal, ale on byl zrovna vzhůru a tak silně chrápal zrovna
náš dědouš Azték.



DEN ČTVRTÝ



Po obvyklých ranních činnostech –
venčení psů i nás, krmení všech apod. začala opět nalejvárna a odpoledne za
naštěstí jen slabšího deště opět praxe. Tentokrát jsme si sami měli vymyslet,
co chceme dělat, stanovit si kritéria postupu a odměn a provést to. No
samozřejmě, že nás musela Martina instruovat, abychom se totálně neztratili,
abychom věděli, jak na to. Fakt to byla zábava pro nás i pro koníky a kolem
stojící kursisty.

nose touch



My jsme pak začali kolem 16.
hodiny byli, naložili jsme paseny do kabiny a pak i koníky. Musím říct, že naši
haflouši stihli za tento den překopnout jedno břevno oplocení jízdárny a další
dvě okousat v kruhovce. Tak jsme si s napáchanými škodami (pokousaný
Zorro Katčiným Ronym) byli tak nějak kvit, ne?! :-)))



Po rozloučení se všemi účastníky
s hlavami jak pátrací balony, jsme s dobrou náladou a optimismem
vyrazili k domovu. Deštivá cesta ubíhala bez problémů a po půl sedmé jsme
byli doma. Byli jsme šťastní, že to Máňa zvládla a zvířátka i my jsme ocenili
pohodu a pohodlí vlastních boxů, kotců a postýlek. I Ti čtyřnožci říkali: „Doma
je doma.“ , i když jsme asi 2 hodiny vyklízeli Máňu a peru a peru...



Důležité na všem je, že naše
„dovolená“ měla smysl a ještě byla strávena v příjemném prostředí se super
lidičkami.



Také jsme tu dospěli ke „krutému“
rozhodnutí.  Přesto, že kluci od zimy
zhubli tak o 4-5 dírek na podbřišníku, mají stále nadváhu, která jim nesvědčí –
viz nutnost podkování hlavně Fíkových ulámaných předních kopýtek. Místo tedy
5-6 hodin na zeleném, tam budou jen 2-3 hoďky – jednu ráno, jednu odpoledne a
jinak ve vydupaném výběhu s možností kousnutí do sena.





V závěru se chci ještě
zmínit o té obr koze Rozárce, která se vyskytuje po celé farmě – najednou se
objeví při výcviku na jízdárně, jindy jen tak pozoruje dění postavená obkročmo přes spodní břevno ohrady a drbe se
nebo leží mezi koníky a občasným zamečením se snaží s námi komunikovat.
Miluje drbání mezi jejími skvostnými rohy nebo na prdýlce. Tak velká je proto,
že je trénovaná – běhala na i cvalové vyjížďky s koňmi a je dobře živená
kvalitními koňskými granulemi :-). 

Jarda a Rozára



Uf tak to bylo vyčerpávající, že?
Asi i pro čtenáře našeho blogu. Pro mě tedy ano – k těm asi 10 stránkám
poznámek z nalejvárny...



Fotky z prvního kurzovního
dne, tj. soboty viz  http://farmamefisto.rajce.idnes.cz/Seminar_pozitivni_motivace_s_Martinou_Klimesovou/

(nevím proč tyhle dva odkazy nefungují napřímo, musíte si to zkopírovat do vyhledávače :-(( )

a naše další průběžná fota
z naložené Máni (pravda odraz ve skle se vyvedl lépe než foto zamýšleného
objektu – "sbalených" pejsků), z nám v posledních pěti letech neznáme
kopcovité krajiny a vyjížďky, a v neposlední řadě cvičení Jardy a Falka
tzv. Nose touch (nous tač – dotyk nosem) v neděli najdete zde http://4borovice.rajce.idnes.cz/Kurz_Volenice_2012




















 



 













(více)

11.05.2012 12:07:35

Konečně do lesa

Po nekonečných neúspěších s nakládáním Baby, pak zase Falka, pak rozblácené louky, takže nešlo vyjet s Máňou aniž bychom se zabořili, jsme se konečně dostali na "výlet". Minulý týden tomu předcházela zkouška svezení koní - poprvé jsme jim za zadky zavřeli rampu a nastartovali s nimi avii. Převezli jsme je jen asi 40 m z jedné strany louky na druhou, ale zkouška dopadla na výbornou. Hlavně, že měli ňamky a jinak je nic moc nezajímalo.
Dnes jsme tedy naložili sedla a asi v 9 hodiny vyjeli směr Borkovice a za ně do borových lesů. Zparkovali jsme u lesního koupaliště. Kluci nejdřív funěli, kde žo to jsou, ale jen chvilku a pak byli v pohodičce.

Máňa u lesa
v klidu u Máni

Konečně jsme tedy ťapali mezi stromy pěkně v chládku. Sice je tu dost havěti, ale klukům to nevadilo. Hledali jsme si pokud možno nezpevněné cesty, protože kluci nejsou vůbec zvyklí na tvrdý podklad a tak na těch hrubších cestách nechtěli ani nacválat. Jen na jednom měkkém úseku to pro změnu pěkně sbalili...

k lesu
hurá do lesa...

Opětovné naložení a jízda domů dopadla bez potíží, takže konečně začala éra objevování nových cestiček a super výletů.
(více)

02.05.2012 19:30:51

Jeli jsme za Baby

to je lásky

V předchozím článku Ivet psala, že na Lady nemá síťovou masku a tak jsem vyprala Fíkovu lece vyspravenou neb on ji na hlavě nemá rád (taky na co, když má takové háro...) a trochu ji potrhal a po telefonické domluvě jsme na prvního máje vyrazili v pozdním rozhicovném odpoledni směrem k Prachaticím.
Holky stály v půlce jedné ze svých velkých pastvin, ale když jsem zachrastila s taškou tak přišli. Bejbinka se jako první přišla stršně moc  a láskyplně podrbat, takže jsem samozřejmě nějakou slzu pustila :-(

Vzali jsme půl tašky chleba pár mrkví a jablek o tu tašku byl veký zájem a to i ze strany hafíka :-), všechny jsem je podělila a ještě zbylo na pak...

ňamková taška...


Zlato moje, máš se tu krásně a jsi evidentně spokojená, doufám, takže můžu mít klid na duši i já! Zase někdy pápá :-)

zlatíčko...









(více)

30.04.2012 15:41:24

Pár fotek Baby a Lady ze Stádel

Zde uvádím mail od Ivetky včetně odkazu na fotky:

Ahooj:)

Tak konečne nejaké fotečky...mouchy začli útočit, tak jsem holky navlíkla do sítek, akorát Lady nemá masku, ta stará je na padrť a tu co jsem koupila, tak jí na hlavě ani nezapnu:/  Jinak na fotkách ješte ta tráva není tak zelená, ale během pár dnů povyrostla, prozelenala a plná pampelišek....jinak kvalita fotek nic moc, ten můj foták je bída a ješte během tohodle krátkého focení vyplivly nové barerky, už vím na co šetřit:)

fotky jsem dala na rajče:

http://iveth.rajce.idnes.cz/Baby_a_Lady/

Zdraví Iveta:):)


P.S. Pokud odkaz nefunguje, skopíruj do vyhledávače, nevím proč to nejde?!
(více)

29.04.2012 00:00:00

Duben v kostce

Konečně se začíná klubat jarní počasí a v závěru měsíce
až letní a tak se začíná víc pobývat venku, víc se fotí... Rozhodla jsem se
proto většinu fotek umístit na Rajče, protože tady by to zabíralo spoustu
místa. Zde odkaz na fotky a jedno psí a jedno koňské videjko

http://4borovice.rajce.idnes.cz/Duben_2012_v_kostce/



 http://youtu.be/OUNBiSZKQFY





http://www.youtube.com/watch?v=mWqxOHoXp18&feature=youtu.be





K nim tu uvádím jakýsi komentář:



Foto Zorra a Chucka na jejich pozorovatelně – parapetu okna
v pokoji – je z února, ale stáhla jsem si ji od Verči až teď.







Naši Máňu jsme zdokonalili tak, abychom mohli bez vzájemné
úhony koní a cajků konečně vyrážet do vzdálené přírody – vysněných lesů a také
v červnu na dvoudenní seminář na Farmu Mefisto. Bereme všechna zvířata a
pak budu informovat, jak to vše dopadlo :-) Čili zpět k Máně – na korbě
jsme vytvořili jakousi bednu s víkem pro uložení sedel apod. Konečně i Falko se bezproblémově nakládá (dokonce si tam
vleze sám), takže jsme je už „přikurtovali“ a zatím jim to ani nevadilo.
Hlavně, že měli v kyblíčkách dostatek ňaminek. Čeká nás první zkušební
jízda. Vždyť už je na čase!!





 Kluci konští se mají rádi, jen občas – třeba v kruhovce
nebo na vyjížďce si dávají najevo, kdo že vlastně poběží první :-) je to
s nima sranda. Z kruhovky a různých cvičení pak vznikly někdy docela
humorné fotky (co že to tam ta panička u té prdýlky dělá... apod.)





O Velikonocích nás navštívil Jára s našimi vnuky Nikym
a Kubinou. Hanku s mrňavou Eliškou nechali doma – vždyť jí byl akorát
týden!





Také se povedlo pár fotek s pejsky :-) Azíkovi to
stále, i přes jeho dědečkovský věk, moc sluší.





Brigádníci – Verča s Péťou se s námi vrhli na asi
2 roky plánované práce na úpravě bývalého čeledníku – celková rekonstrukce na
1+1 s příslušenstvím a právě se betonovali základy a dělaly odpady. Zbyl
konečně i čas, aby se Peťa u nás i svezl na koni.





No a konečně dnešní jarně letní nedělní pohoda je vidět na našich
„rodinných“ fotkách – pěkně všechna zvířátka pohromadě. Velcí hafani měli sice
z počátku trochu problém, že se jim v jejich teritoriu pohybují koně,
ale já byla ráda, že vypásli okraje trávníku a nemusím to dělat
s křoviňákem, hihi. Je to prostě paráda – sedět pod pergolou, číst si a
občas juknout na spokojené kamarády, nebo si mezi ně lehnut na trávník a zkoušet
fotit... Jo a ten gauč u baráku je prosím pro pejsky. To se tak někdo má, že?!










(více)

21.04.2012 15:26:33

Najdi 5 rozdílů

Black Boy v zimě



Jestli si někdo myslí, že nám
Ivetka konečně poslala nějaké fotky, není daleko od pravdy. Fotky poslala.
Jestli si někdo myslí, že nám poslala fotky z Prachaticka, kde právě napadl
znovu sníh (dnes už tedy slezl), taky není daleko od pravdy. Jestli si někdo
myslí, že je to naše bývalá Bejbinka, tak to se tentokrát mýlí.  Baby
Breeze se nachází na spodní fotce. Na té horní, kterou opravdu poslala Ivet je však
Black Boy. Kdo že to je? Zkuste hádat...



ségra v zimě


Úplnou náhodou totiž Ivet narazila na nějaký článek o valáškovi, který se
narodil tam, co Baby a měl stejného otce. Nakonec nejen jeho - Black je pravý
brácha Baby a to jen o rok mladší ze stejně matky Banna Breeze po stejném otci
Harlow a myslíme si, že je to na nich fakt dost vidět. Co říkáte?



 

Black Boy v létě

ségra v létě


Fotky (opět horní je Black a dolní Baby s Adískem) jsou v obou případech starší
(pár let), protože teď už vypadají oba zase trochu jinak - jak už to správní
bělouši dělají - každý rok se vybarví jinak.



Paní (slečna), která poslala fotky Ivetě, se zmínila, že si "Bleča"
také prošel svým... a slíbila mi kontakt na současné majitele, kteří se po jeho
koupi nestačili divit, když je hned první den vykopal ze svého boxu. Snad se o
bráškovi "naší" princezny dozvíme víc.



Ivet se dokonce dopátrala v rodokmenech, že Baby měla 2 hříbata a ne jedno, jak
nám byla prodána. Mě vůbec nenapadlo tohle kontrolovat a stejně jsem to ani
dnes nikde nenašla - nemá vlastně uvedené ani hříbě, o kterém vím, protože
muselo být utraceno :-(.





 



 



 



 





(více)

30.03.2012 19:23:58

Co se děje ve Stádlech

... jen pro informace chtivé ...
Dovolím si zveřejnit dnešní Ivetčin mail, z kterého jsem měla opět radost:

Ahoj Ivo, víkend jsme projezdily , byla u nás kamarádka, co jezdívala u kamarádky plnasku,ale ta už je ted v důchodu, tak jsem ji nabídla zda se spolu neprojedeme, vzaly jsme holky a udělaly jsme si hezkou vyjíždku, taky jsem ji ukazovala pár prvků z PNH a byla nadšená, že to chce naučit a v něděli jsem  jela s Lady na délší výlet až do Zbytin, urazily jsme tak 40km a ja dva dny jsem z toho nejezdila, všechno mě bolelo, taky pro Lady to byl záhul na kopyta a vypadá to, že takových výletů budeme pořádat víc, tak pokukuju po botičkách na předky....Babince začíná pomalu ta jedna prasklinka odrůstat, ale ta druhá, ta se drží, má ji protaženou až ke korunce a tam se mi to nedaří nějak podchytit, mažu jí korunky a ještě tak 2cm nad korunkou pedocamen a má pak zelený ponožky:D Jinak tedka jsem musela během psaní odběhnout, jsem si říkala co to je, Baby s Lady řechtaly, kvičely a lítaly sem tam, Baby takový slušný prdáky a Lady se nakrucovala,ocas nahoru jako slušnej Arab:D, taky takový perdy přes celou ohradu, ještě běžely do další ohrady, kam moc nechodí a tam se předváděly co to šlo a po chvilkách se  zastavily a koukaly jedním směrem a zjistili jsme proč, kravka se telila a holky to hned vycítily a asi tak vítaly nový přírůstek:D, jinak Baby mi jednou při telení asistovala, když jsem večer je šla zavírat, to byly krávy ještě zavřený, tak jsem zjistila, že se kráva telí, nechala jsem koně ve dvoře na volno a rychle jsem šla dělat porodní bábu, no co koukám, Baby před vchodem a koukala celou dobu na nás a Lady ta měla jiný starosti, využila situace, vlezla do seníku a ládovala se tam, co pak by na mě čekala, než jí dám večeři, nebo když odvážím kolečko hnoje ze stodoly do zádu za rybník, tak obě dvě mě jdou doprovodit, počkají jak kolečko vyklopím a pak cválají do stodoly, tam čekají jak dojdu, naložím druhou várku a zas jdou se mnou, vyklopím a hned cválají zpátky a zas na mě čekají...ty jsou tak vtipný....

Jo, fotečky musím nafotit, kolikrát se nemám ani čím pochlubit u známých, co ještě u nás nebyly. Když něco děláme, tak si říkám, to by chtělo fotku, ale nemá mě kdo zrovna vyfotit, ale zkusím tento víkend nějaký fotky spáchat:) Taky jak jí mažu ty spěnky, to za ní přijdu na louku, sednu  si pod ní a promazávám jí korunky a nad korunkou pořádně promasíruju, aby se co nejvíc mast vstřebala dovnitř a Baby v klidu stojí a užívá si to, to by byla moc pěkná fotka:)

Je to jsem se zas rozepsala, jinak pozdravuj kluky a at pěkně dál hubnout a nabírají kondičku, my zas s Baby musíme nabírat svalíky a Lady, ta by potřebovala trošku přibrat, at má pupík, vypadá jako bych jí nekrmila a to jí láduju co to dá a dávám dvojtou dávku ovsa....

Jinak ještě se musím zeptat, jaký minerály přesně si Baby dávala, od jaké značky? Taky sháním nějaké vitamíny, aby obsahovaly kolagenní peptidy a jestli nemáš na nějaký dobrej tip:) Chci totiž Baby dávat na klouby, poradili mi gelapony a alavis,ale prej je to moc předražený a že jsou lepší nějaký vitamíny, co ty peptidy obsahují,ale jaký...když na netu na nějaký přijdu, tak tam zas nepíšou pořádně složení:/:/

Tak už musim...zdraví Iveta, Baby a Lady:):)

(více)

29.03.2012 19:24:56

Jarní dovádění

I když tomu dnešní počasí neodpovídá, je tu jaro a minulý víkend se opravdu vydařil snad všude. Již v pátek večer řijela Verča s Peťou - měli v sobotu rbářskou akcei v Budějkách. My jsme si s taťuldou mj. udělali radost, hlavně tedy já, úpravou záhonku u vstupu na náš pozemek - trochu jsem vše přesázela a zakoupili jsme zlatý déšť a fialový šeřík. Tak jsem měla na co pověsit trochu jární - velikonoční vyzdoby.

jaro 2012
V sobotu odpoledne jsme jel na krátkou vyjížďku kolem dokola celé vesnice. I tak to bylo super. Hlavně musím říct, že jarní nálada se projevila na veselosti koníků. Hlavně snad je konečě vidět, co dokáží homeopatika v kombinaci s masážemi a pravidelným pohybem. Fikulín nás, tedy hlavně mě, začíná překvapovat a jsem ráda, že vždy asi minimálně půlhodinová příprava na práci a tedy i na každou vyjížďku fakt přináší ovoce. Kolikrát až nechtěné, haha. Oč jde? No, takhle si jedeme, vklušeme na louku a že skočíme do cvalu. Já, zvyklá na zahozené otěži, že se Fikulín nikam nežene, ho pobídn do cvalu. Jakým však překvapením se stal jeho raketový start a to takový, že jsem si ho vůbec netačila posbírat a najednou jsm byli ve vedení... já s pokynem do kroku "ššššššššššš" jsem se prohnala kolem Faliho a Jardy, kteří tedy do toho kroku, na rozdíl od nás, přešli. My jsme to dokrosili až na konec travnatého hřiště, kde jsme na kluky počkali. Přeci jsem nemohla nějak histerčit, když na hřišti byli lidi, tak jsem dělala, jakože to tak mělo být. Jsme se hezky pobavili.
na jarní vyjížďku
V neděli po brzkém obědě jsme pro změnu do polí vyrazili s Verčou. Já jsem tím pádm poprvé vyjela na Falkovi. Moc jsem se těšila, protože jsme takhle s Verčou byli na pohodu snad naposledy, no ano, naposledy v řece nebo na Žďáru ještě v Kameňáku. S hrůzou jsem si uvědomila, že letošní jaro je už šesté, které tu prožíváme !!!
Verča na Fíčkovi a já na Falim
Takže povinné pózování pro taťku fotogafa bylo na místě. Samozřejmě si neodpustil foto čtyř "zadečků" :-)))
4 pr... na odchodu
Verča si hned od počátku pochvalovala, jak si Fík vesele vykračuje a že má úplně jiný, uvolněný pohyb oproti tomu, když se na něm svezla zhruba před rokem. Já zase byla udivená z Falkova měkkého houpavého pohbu hřbetu, protože teď jsem si už zvykla na tvrdou jízdu na mém trpasličkovi Fíčkovi. To potvrdila i Veronika, že je to fakt poník. Za vsí jsme hned naklusali a pak se a poli domluvili, že zkusíme tedy i cval. Zkusíme proto, že Nika fakt už strááááášně dlouho necválala. To si ještě stále myslela, že jede na poníkovi. O to pak bylo větší její překvapení, že se někde pod ní objevil silný motor, Fík měl prý najednou snad zadek až pod krkem vepředu a vyrazil šílenou rychlostí. To tentokrát dosud v klidu cválající Fali po nkolika skocích nemohl přenést přes srce a vyrazil též. Stáhla jsem ho tedy napolní cestu a zastavili jsme, aby mohly Verči oči zalézt zpět do důlků a moje tak trochu taky, to skrývat nebudu. Pak už jsme se fakt bavili. Kluci si ťapkali, já dceři v klidu vysvětlovala, jak že musí na Fíčka s otěžemi a sedem, jdeme vedle sebe po polňačce a šup - já s Falim najednou stojím v opačném směru asi o 4 metry dál v poli a koukáme na sebe a za smíchu si vysvětlujeme, co že to bylo... kachny, kachny na rybníku se rozhodli vzlétnout :-))) Došli jsme do brodu trochu zacákat, na louce se kluci popásli a obrátili jsme to k domovu. Dle mě jsm se pěkně a hlavně v obré náladě projeli. Moc se mi to líbilo, až na to australské sedlo, která má přední rozsochu zvedlou a nejsem na to zvyklá, tudíž jsem byla poněkud otlačená v místech, která na to nejsou zvyklá, že...! hihi

P.S. Jelikož asi dochází baterky v klávesnici bue v textu možná spousta písmenek, která jsem ndopsala dodatečně, chybět, ale konrolovat se mi to fakt nechce.





(více)

18.03.2012 18:40:26

V pohybu

kluci trénují 1


Kluky jsme začali připravovat na to, že se budou muset hýbat. Takže je potřeba shodit nějaká kilínka a nahtrénovat rychlejší pohyb, aby se nám kluci po pár klusových krocích nezadýchávali... Začali jsme pěkně ve volnosti, když tu možnost máme a nemusíme na lonž. Nejdřív jsme je brali každého zvlášť, protože Fali ještě nereagoval na malé tlaky jako Fíkulda. Když jsem to zkusila je vzít dohromady, tak jsem musela na Falka víc zatlačit a Fíček to vzal i na sebe, takže on cválal a Fali se flákal v klusu. Pak jsme trochu zapracovali prací ze země, Falko začal víc chápat a už to dohromady jde (většinou), že si pěkně klušou a já ušetřím tak čas, že nemusím každého po 10 minutách zvlášť. Pokaždé se snažím pár minut přidat, tak se dostávají pomalu ale jistě do kondice.


kluci trénují 2


Včera (v sobotu) jsme vyrazili jak procesí přes celou ves na druhou stranu do polí a do vody. Jarda vedl Falka, Aziho a Baru, já zbytek - Fík, Zorro, Chuck. Byla na nás asi dobrá podívaná. Když jsme minuli všechny baráky a na volno puštěně psy, vypustili jsme i ty naše a nasedli konečně na oře. S přestávkami jsme hodně klusali. Pak byli spocení a hlavně Azík stařík měl co dělat. Jednu chvíli se zastavil a nechtěl běžet dál, tak jsme pak šli v kroku. Ve vodě se všichni zchladili a bylo fajn. Malí hafíci si dosyta užívali volnosti. Máme však o ně strach, protože tu máme i mořské orly a pro ty by oni byli kořist jak zajíc. Proto je pořád musíme volat zpět. To se nám ale nepovedlo, když v dálce uviděli motorky a chtěli je asi lapit. Za chvíli nám zmizeli za horizontem, ač je to v naší rovině snad ani nemožné :-)). No proběhli se tak přes půl kulometru tam a zase zpět. Doma pak Chuck doslova usnul vestoje.


 


jarní pivko


Dnes jsme nechali hafany doma a vyrazili do vedlejší vsi na pívo. Mezi polema je to tam asi přes 4 km. Zase jsme poklusávali a trénovali i cvalik. U hospůdky jsme vzbudili trochu pozdvižení a paní hospodská se po natočení Staropramenu povozila na Fíčkovi, protože na toho velikánského :-)) (to neznala našeho Adíska) nechtěla. Fík si pak dal za odměnu z dlaně taky trochu pivka a oba se tam vrhli na pučící travičku. Pak jsme v pohodě vyšli k domovu. Na jednom krásném rovném poli jsme se domluvili a Jarek se odhodlal ... jeho zatím nejdelší cval byl něco přes 400 m, což je první velký úspěch. Kluci byli docela natěšení a bylo to moc fajn. Pak už jsme jen krokovali, protože jak chudáci ještě mají zimní kožíšky, tak byli docela mokří. Fíček kompletně i na hlavě. Doma se hned spokojeně vyváleli.


Pak jsme ještě šli potrápit Falka s nakládáním na Máňu. Šla jsem mu dát ohlávku a slyším "dup, dup", ohlédnu se a Fíček na korbě a pustil se do granulí, co tam byli nachystané coby lákadlo pro Falka. Ono se tam Falimu totiž vůbec nechce, ale dnes se povedlo, že už měl na rampě všechny čtyři nožky, tak už se to bude jen zlepšovat.


Tož takhle prímově (kromě snad prací na zahradě...) jsme strávili předjarní víkend a už nemusíme našim bzenským kamarádům závidět, že si jezdí na pohodičku přes les na pivko!

(více)

13.03.2012 07:09:58

Zprávy ze Stádel

Baby, Baby, Baby... Pořád na ní myslím, ale je fakt, že se fakt nemusím o její žití obávat a je mi kolikrát až do breku, jak se má u Ivetky skvěle. Je ve svém živlu, šťastná, tož já taky a můžeme v klidu kutit blbosti s klukama doma.


Je fakt, že jsem se Ivetky ani nedovolila, zda můžu zveřejňovat její maily, ale snad se nezlobí :-) Je to skvělá  koňská panička! Musím jí napsat také o nějaká fota, jestli má.


Zpráva ze 4.3.12:


Ahoj Ivo.


S tím pružinovým východem, jsem se nasmála (Psala jsem jí, jak fakt umí Baby brzdit - dlouhá brzdná dráha a jednou to nedobrzdila tak, že pružinový východ z ohrady letěl k sousedům do zahrady a druhý přitáhla na ocase)....jo Baby ta má mety:D Jinak Babinka musela už počkat sama v ohradě, byla moc šikovná, Lady jsem potrénovala na vedlejší louce a Baby na nás dobře viděla, to pobíhala sem tam, pak si zvykla a už jen stála a koukala, tak jsme se začli postupně pomalu vzdalovat a snášela to dobře. Vzala bych jí ráda,ale tentokrát jsem měla vyjíždku s místníma konákama a jak je u nás krátce, tak bych to neriskovala. Po příjezdu stála na stejném místě a vyčkávala nás .Čučela, že nás jede víc, čuchla si přes ohradu s Jasmínou, to Baby pořádně zapískala, asi poznala, že Jasmína je pěkná dominantní potvora, Fortas jí nevadil, jo to je taky pořádnej gentlemen, toho má ráda i Lady:D.


Další den, jsem zas vzala Lady a Baby za námi šla na volno, tentokrát se nejen Lady zapotila,ale i Babyna, vycválali jsme delší mírný kopeček,ale Baby se už moc dál nechtělo,tak jsme jeli krokem domů, jak jsme vylezli z lesa na Louku a šli jsme k cestě, Baby nevydržela, nečekala na nás a šla si to svižně domů, do ohrady nemohla, ta byla zavřená, a z dáli vidím, jak už se na sadě válí. Doma jsem na obě dvě hodila odpocku a zatím že je nechám ve dvoře, než proschnou, aby se mi v nich neváleli, Baby sice se už vyválela,ale jak by viděla Ladynu, že se válí, tak by se vyválela zas,tak že je na chviličku nechám ve dvoře, ale mezi tím, co jsem jim skočila domů pro mnamky, se mi obě dve dostali do dílny a tam objevili kyblíček s granulema, co jsi mi dala pro Babinku, asi jsem ho pořádně nezavřela, že ho otevřeli a už se ládovali, ješte že jsem přišla v čas:D


Jinak plány na víkend, že s Baby začnu dělat práci ze země a další vyjíždka do terénu, nevyšli, dostala jsem nějakou chřipajznu, tak mají obě dvě leháro a stará se mi o ně ted přítel:)


Zdraví Iveta:)


Zpráva z 11.3.12:


Ahoj Ivo, chřipajzna pryč i když ješte to není ono, ale to se časem vstřebá, akorát ted o víkendu jsem s holkma nestačila nic dělat:/, jela jsme s přítelem za jeho rodinkou, přítel slavil narozeniny a jeho maminka povýšení a to bylo na dlouho a vrátila jsem se až dneska před chvilkou, akorát je tak hnusný počasí dneska, mrholí tu, tak je ješte dneska vemu, chtela jsem s Baby neco dělat ze země, ale asi vemu na rychlo Lady bez sedla do terénu, Baby at za námi zas pobíhá a prozkoumává tu terén a tento týden, jak bude hezky začneme...jinak Baby je dominantnější, Lady nechce pustit do stodoly k senu, tak jim seno dávám radši ven, stodolu si dost přivlastnila a i na Lady žárlí, když se du s nima pomazlit a Lady ji respektuje se vší úctou:D Stačí jak Baby sklopí uší a Lady už se klidí, ale jak se pasou a pozoruju je, tak zas kam jde Lady, Baby hned za ní:):)


Zdraví Iveta:):)


Má odpověď: To mě mrzí, že je Baby na Lady taková. Ona totiž byla zvyklá mít přes noc svůj klid ve svém boxu a když jsem je párkrát (ještě když tu nebyl Falko) nechala přes noc v létě venku, tak byla pak celý den nevrlá, že se jako asi v klidu nevyspala. To i na Falka teď vždy ze svého boxu na něj házela šklebáky, to byla hrdinka, na svém :-))Tak držím palce, ať to není nějaké ošklivé. Papa a těším se na další zprávičky.I.


Zpráva z 12.3.12:


Ahoj Ivo, to je v pohodě, nějak extra na ní ošklivá není, jen dá uši dolů a Lady už ví, taky Lady nikdy nebyla nějak vůdčí, vždycky se podřídila a tak dala Baby roli jako vůdčí....jinak to bude ono, ja si toho taky ted všimla, že ona chce mí ten svůj klid při žraní a at jí nikdo neotravuje, nebo se bojí, že jí to všechno sní, právě ja je krmím hlavně ve stodole, ráno jim to tam nahážu, doplním vodu a jedu rychle na praxi a tedka dávám do stodoly pro Baby a ven pro Lady, zas když jsou zavřený, tak bych musela čekat, než to spapají a pustit ven, ale to jsou takový maličkosti, nějak to ještě musím vychytat, jinak co dorazím z praxe, tak jim jdu dát jádro a to na ně zavolám, přiběhnou, každá dostane svůj kyblík, jsou vedle sebe a papkaj, ale to je musím hlídat, Baby když to dojí dřív, tak má zálusk na to Lady a taky, sklopí uší a Lady jí ten zbytek hned přenechá:):) Taky dneska jsem dělala s Baby nějakou tu práci ze země, pěkně jsme zvládly ustoupit zadkem na pohled a změnit směr co byla pro mě novinka, ještě jsem ji vzala na vodítku do terénu, na jedno místo, kde mi nechtěla odbočit z cesty dolu do lesa, kde taky musela zdolat nějaký překážky, tak ze země jsme to zvládly super a pak jsem ji ještě vzala pod sedlo a to už bez váhání jen na holen mi hezky z cesty odbočila dolů do lesíka i přes všechen ten lesní bordel, klacky a tak:) Lady jak byla na volno se tam něčeho polekala, tak vystřelila jak petarda, Baby hned na to taky, ale zvládly jsme to dobře, dali jsme si ješte jeden hodně prudkej kopeček a to Baby se do toho pořádně opřela, tak jsem ji ho nechala vyklusat, ta měla elánu, jen sedlo nám pěkně sjelo do zádu, tak jsem ještě přesedlávala:)


Zatím se mějte krásně, brzy se zase ozvu, jak to jde:):) Zdraví Iveta:)

(více)

29.02.2012 15:54:19

Efka a dieta a co dělá Baby

Jak jsem našim efkům - tedy Fíkovi a Falkovi slibovala, že až tu nebude Bejbinka, že nasedíme dietu. S Bejbkou to nešlo. Museli jsme mít založeno v jeslích i rozvěšené minimálně 2 sítě sena, protože by se Baby jinak moc nenapapkala. Falko jí vždy po chvíli z jednoho místa vyhnal a musela jinam. Né, že by taky neměla větší bříško, ale bylo mi jí líto, tak jsme to tak řešili.


Včera jsem konečně trochu podrobněji koukla na nový šikovný web Bořánků, a to  http://www.horse28.cz/ , který začal fungovat před pár týdny a který se zabývá výpočtem krmné dávky. Tak nějak jsem tam něco porovnala, dosadila a zjistila, že teď při zimním krmení senem by tedy k té hrstičce (asi 100 g ječmene či minerálních granulí na hlavu) měl každý dostat na den maximálně 5 kg sena (což je jedna velká sít pro každého). Takže pro začátek dostávají po 1 kg na noc, jako dosud, ale přes den jen jednu síť dohromady ráno a druhou odpoledne a jinak jsou na blátě. První den na to koukali divně a vrhali se po každém stéblu, ale už si začínají zvykat, že taky jen čučí a stojí a neládujou se :-) No a začínáme pomalu s "lonžováním" a prací ze země v kruhovce, pro osvěžení si jejich i našich vědomostí a zkušeností, protože Falko potřebuje trochu více práce - jednak je zcela zdravý mlaďoch a jednak toho tolik neumí, tak aby byl pak lépe ovladatelný a lépe se s ním komunikovalo.


No a včera mi přišla smska - zpráva ze Stádel (tam bydlí Baby), cituji:


"Ahoj, dneska jsem byla s kobylkama na pořádný procházce. Vzala jsem Lady a Baby pobíhala okolo, byla vzdycky v popředí, pěkně řádila, hihi. Jak jsme se vraceli, tak už se přízila za náma, asi jí ty kopce zmohly, hihi. Holky si spolu rozumí. Taky taťka dal na chvilku jednu kravku do ohrady a když jsem holkam dala kopicku sena, tak Baby pěkně kravce ukázala, že to není pro ní, coz jsem  docela koukala, hihi."


Tož jsem konstatovala, že to je zase ta naše pravá Bejbinka, že jí zase stouplo seběvědomí a není taková ušlápnutá, jak tu byla s Falkem, a smutná. To je fajn!


A dnešní mail od Ivetky-- SUPER!!!:


Ahoj, dneska jsem zas vzala Baby ven, jela jsem na Lady a Baby pobíhala, vzala jsem je na tu velkou louku, jak jsme stavěli s přívěsem a škoda že jsem neměla kameru.....Baby začala lítat tryskem přes celou tu louku, taková rychlost to byla, to byly perdy, behala sem tam a při tom si několikrát pořádně vyhodila, pak se vyválela a začla s lítáním na novo, pěkně se zadejchala a stopy po ní tam jsou jak od traktoru a hlavně ta brzdná dráha:D a pak už se jen pásla, tak jsem je dala zpátky do ohrady, ale ještě dneska jsem stihla vzít Baby pod sedlo na kratší vyjíždku, když už byla tak pořádně vylítaná, po lesní pěšině jen na krokovku a Lady šla hezky za náma a Baby jak by se rozmýšlela, zda má udělat další krok:D, jak jsme šli domů, tak Lady už šla před námi, že si i nacválala, tak to už Baby šla svižněji, že jsem ji musela párkrát zastavit a zacouvat a nechat chvíli stát, měla strach, že ji Lady uteče a pak šla v klidu...dneska to byl hezký den:)


Zdraví Iveta

(více)

26.02.2012 20:12:53

Velká událost a něco ještě kolem

Vezmu to podle data pořízení fotek pěkně popořádku. Spíše jen pro pobavení několik fotek:


chlapi na seně


chlapská pohoda na seně;


Chuck cvičí s paničkou


společné cvičení paniček a pejsků;


Fík na rýžovém poli


rýžová pole v jižních Čechách.


No a teď se dostávám k té velké události. Nadešel dlouho očekávaný den, kterému předcházelo těžké rozhodnutí o prodeji Bejbinky. Minulý týden si Ivetka přijela vyzkoušet a naučit se trochu fyzioterapie s Baby a domluvit se na jejím odvozu. Konečné rozhodnutí - neděle 26.2.2012 - den, kdy zřejmě definitivně končí naše plnokrevná koňská éra a začíná éra haflinkářů. Tímto dnem se také konečně kluci dočkali svých cedulek na boxech (dvojí datum narození u Fíka je vysvětleno v článku Dva v jednom). Falkova cedulka byla umístěna na box po Bejbince neb ona byla uprostřed mezi nimi, tak jsou teď kluci vedle sebe.


Fíkova cedule


Falkova cedule


Včera i dnes jsem si naposledy Bejbinky užila tak, že jsem ji vzala na procházku a mohla se napást trochu zeleného, po kterém na naší louce není vidu... Samozřejmě jsem se jí snažila vyčistit nejlíp, jak jen to u bělouše z blátivého výběhu jde, kondicionérem jsem rozčesala žíně a byla z ní čupr holka. Hm, leč do odpoledne, kdy přijel povoz "směr Prachatice", se stejně na jednu stranu vyválela.


poslední Baby procházka ve Svinech


poslední foto ze Svinů


Ve 13:45 dorazil přepravník. Po předání papírů a výstroje se šlo tedy nakládat. Museli jsme až na asvaltku mimo výběh, protože by se jinak auto zabořilo. Kluci F+F šli Baby vyprovodit až na konec louky. Baby trochu znejistěla, když konibus uviděla, ale po vteřince zaváhání šla dál za mnou. S menšími zaváháními se nakonec statečně naložila. Jen když se za ní zavřela rampa, hrozně se celá rozklepala, ale granulky a mrkvičku spapkala. Zatím jsme jí dali odpocovačku (byla mokrá, jak tu pršelo, tak aby nenastydla na záda). Zařehtala na kluky poslední pápá a jela. To bylo 14:15. Asi za hodinu a půl jsme dorazili z naší nadmořské výšky asi 340m do 810m! Stihli jsme to tak za minutu dvanáct. Jinak by musela pěkný kus z hlavní silnice po kopytě. Strhla se taková chumelenice - viz fota... Já jsem si k Bejbě vlezla do vleku. Holky se ještě ani neviděly a už na sebe volaly. Ivetka šla odvést Lady (9 letá kobylka po arábkovi z holandské teplokrevné klisny / snad jsem si to dobře zapamatovala) do výběhu, protože normálně si po jejich širých pozemcích chodí dle uvážení :-). Jenže Lady hop přes ohradu a byla u vozíku a už se holky očuchávaly přes otevřená přední dvířka. Druhý pokus již vyšel. Lady v ohradě zůstala a netrpělivě čekala na kamarádku. Baby vcelku bez většího stresu vycouvala. Trochu nás zaskočila ta vánice, ale to bylo tím, že jsme asi fakt přijeli do hor :-)) Baby jsem dovedla do ohrady a obě jsme vypustili v domění, že někam poletí a bude nějaká akce. Leč děvčata šla k sobě, foukla si do nozder a šla se spolu popásat. Lady Bejbě ukázala pěkně celý výběh a prostě nic neřešily. Leopardímu pejskovi (bohužel si nevzpomenu na jméno) dala Baby jasně na jevo lehkým vykopnutí zadní nohy jeho směrem, že se s ním zatím kamarádit rozhodně nechce. Po chvilce se Baby i v jedné z pozůstatků závějí vyválela, což je znamení, že se jí tam zalíbilo.


Baby a Lady 1


Baby a Lady 2


Baby a Lady 3


Nojo, až Baby začne pracovat, tak bude mít taky takové krásné bříško jako Lady :-)


Baby a Lady 4


Baby a Lady s paničkou Ivetou


leopardí pes s Ivetou


Ta louka za silnicí je též pozemkem, patřícím k novému domovu mé bývalé kobylky.


Lady, Baby a hafík


Napočítala jsem celkem asi 4 výběhy s lesem i rybníkem.


Boubín v marcích a nový domov Baby


Toto je nový Baby domov. V pozadí v mracích se někde nachází Boubín.


Baby a Lady 5


Obě spokojené holky jen na mé zavolání zvedly hlavy a řekli čau a už neruš...


Zašla jsem po pozvání Ivetčiných rodičů na kafčo. Ivet říkala, že do výběhu pustila kozlíka, který se za Ladynkou schovával a pokukoval po nové kobylce. Když jsme tam po tom kafču přišli, už tam nebyl, tak se zatím asi moc neseznámili. Kobylkám jsem rozdělila zbylé mrkvičky, rozloučila se se slzami v očích a vyrazila na zpáteční cestu. Že toho za volantem měsíčně najezdím dost (cca 8-10 tis. km), ale z kopce na jedničku jsem už nejela ani nepamatuji. Pěkně to umrzlo a skoro celou cestu jsem pěkně "plavala" na ledu.


Doma se mi dostalo informace, že Fíkovi to bylo jedno, ale Falko, který Bejbince nejvíce ubližoval ,ji stále volal na pastvině i ve stáji. Zajímavé,  že?


Také jsem dostala sms od Ivekty, že bez velkého problému šla Bejbinka za Ladynkou do maštale a to tam za přepážkou stojí asi 10 kraviček a vůbec se holka statečná nebála.


Jsem moc ráda, že se ta moje bílá kočička dostala do tak skvělých rukou a zřejmě, moc si to přeju a i to tak vypadá, tam bude Bejbinka šťastná a to je to hlavní. Na jednu stranu se cítím uvnitř trochu prázdná, ale v srdci bude stále moje kamarádka. Ať je Ti tam moc hezky! Děkuji Ti za všechno, co jsme za osmiletou společnou cestu mohli prožít!

(více)

14.02.2012 17:52:19

Výlet nezaškodí

V sobotu odpoledne jsem vyrazila na výlet (sama, neb Jarda je nemocný a stejně musí někdo zůstat se zvířátky). Nejdříve k ségře do Kameňáku na pokec. Tam jsem vyfotila jejich pečenou kočindu - její nejoblíbenější místo - teplý radiátor.


pečená kočinda


V neděli ráno jsem pokračovala kousek vedle - do Rokycany za synovo rodinkou. S kluky jsem si užila spoustu hraní a mj. jsem dostala úkol modelovat koníčky i s klukama na hřbetě...


kluci s koníčky


V neděli k večeru mě doma čekalo překvápko. Byli u nás Verča s Péťou. V neděli ráno u nás bylo - 27 st. a v pondělí jen - 21. Přesto se už při snídani hodil nový model funkčního termoprádla - zahřívací Chuck...


termoprádlo Chuck


Jelikož jsme delší dobu plánovali návštěvu u naší zvířátko-lidské paní doktorky v Brně-Tuřanech, spojili jsme cestu s vykonáním dobrého skutku :-) Před víc jak týdnem psala Ivetka z Bzence, že má u Tábora k vyzvednutí jejich nového kamaráda - 8 měsíčního australského honáckého pejska Una. V pondělí po obědě jsme ho tedy ve Zhoři u Mladé Vožice vyzvedli a po dvou hodinách dorazili do Tuřan. Tam, z naší super dálnice chudinka vyklepaný Uno, byl ještě víc vyděšený z provozu, na který není zvyklý. Za chvíli dorazili z druhé strany Ivet a Kája a svůj nový poklad si převzali. Věřím, že o jejich novém kamarádovi se něco víc dozvíme na jejich stránkách Ranče pro radost (viz v našich odkazech).


Uno


Že je nádherně zbarvený! Určitě z něho bude oddaný společník doma i na vyjížďkách s koníky.

(více)

05.02.2012 19:37:49

Byli jsme na čumendě

Po další mrazivé procházce s naší smečkou a stádečkem jsme se rozhodli vyrazit na čumendu do Záříčí. Hanka s Pepou si totiž včera přivezli druhou tinkerku.


Melody


Tu první si koupili někdy na podzim a teď tedy druhou. Je to celé super - obě kobylky mají společného tátu a je to na nich vidět. Jsou téměř svým zrcadlovým otiskem. Melody (s červenou ohlávkou) má černou levou přední nohu a Deina (nevím zda napsáno dobře, s modrou ohlávkou) má černou pravou přední nohu a je jen celkově trochu jemnější konstituce.


Deina


Zajímavostí je ti to, že jsou obě čtyřleté - narozky mají od sebe asi 14 dnů, obě jsou březí a jedna bude rodit v květnu, druhá v červnu. To bude teprve na ranči U potoka veselo.


spousta čumilů kolem tinkerek


Na čumendu se nás tam dnes sešlo asi 9, i přes tu kosu venku...


Nynější stav koní je 11,5 - ta půlka prý je poník Sárinka :-))). Holky, když jsou sami, jsou v pohodě. Jak někdo přijde Melody zatím žárlí a odhání Deinu. To se ale časem poddá. Vždyť spolu stojí v jedné stáji hned vedle sebe. Jsem si tak říkala, že bych si nechala "dát" dárek k mým letošním padesátinám a nechala se holkama svézt v kočáře na nedaleký zámek Červená Lhota. Bohužel mě nedošlo, že budou v té době mít hříbátka jen kolem 5 měsíců a mladé maminky se budou teprve začínat učit v zápřahu i pod sedlem. Takže jedině až tu další sezonu :-((


Hanka se svými krásnými kobylkami


Hanku čeká s nimi ještě hodně práce, ale už se na ní těší (říkala...)!


 


 


 


 

(více)

29.01.2012 19:12:15

Další procházka

Baby a tři soudci na procházce


Dnes jsem se na procházku vybavila foťákem. No, něco se podařilo, ale Baby se dostatečně vyřádila včera a dnes akce žádná. Alespoň jedna hezká fotka pár odkazů na ta zdařilejší videjka. Dnes hrozně od východu fučelo, ale vadilo to jen nám, koníci si jako vždy spokojeně heldali trsy trávy pod sněhem...


http://youtu.be/hFNPysxckvs


http://youtu.be/GfJQ4wMPefs


http://youtu.be/knKNVLqP0c0


http://youtu.be/LwPJjWI3vug



 

(více)

28.01.2012 16:51:51

Ledová procházka

Po období dešťů a tedy rozšlapaného bláta je tu konečně zima. Sněhu by mohlo být tedy víc, ale alespoň tak. Na naší placce bez lesů je terén všude tak nebezpečný jako asi všude..., kromě tedy Bzence s těmi pískovými borovými lesy, že :-))))


soukromé kluziště


Proto jsme ze strachu o nohy a pády koní a následně tedy i nás zvolili raději procházku na ruce, kdy vždy jeden ze tří koníků běhal na volno. Jasnačka, že se jim to líbilo. Mohli si zaskotačit a uždibovat trávu jak se jim zachtělo.


účastníci procházky


Jak je za Bejbkou vidět lesík, tak za ním je stále širé pole a kus pěkné louky. Škoda, že jsem raději držela Fíkuse a nefotila či ještě lépe netočila video. Bejbka si na poli několikrát jako že na nás vyhodila - prý trhněte si - a frrr byla na druhé straně stoky. Zastavila se tam na polňačce a čučela. Měli jsme strach, aby se nevydala na blízkou silnici, tak jsme kluky otočili a že jdeme zpět k domovu. V tom tedy nabrala takový kalup, že to málem nezabrzdila před nebezpečnými krtinci. To je pak o nohy. Chvíli pobíhala po druhé straně stoky a pak asi na třetí povel hop ten hop udělala. Přeci nějaká 3-4 m stoka nemůže být pro ní problémem. No jo, když je sama. Když jsem ale v sedle, tak je problém půlmetrová stočka...


spokojená kobča


Pak musel být vypuštěn Falko. Vehementně se toho dožadoval a pak pohazováním hlavy dával jasně na jevo, jak se mu to líbí a honem honem ukusoval, co se dalo a zdrhal, abychom ho tak brzy nechytli. Pak ale na mrkvičku přišel. Zase jsme pustili Fíčka a došli domů. Fík za námi docválal! Takže docela fajn.


hónem pryč než mě chytí

(více)

25.01.2012 09:03:24

Vzácná zimní fota

Tak nějak není o čem psát. Většinou bláto kam se podíváš (i za ušima, hihi). Jak jsem dnes jedné z kamarádek psala - když náhodou nasněží, tak druhý či ještě tentýž den, hlavně po té, co to usilovně s Jarkem odhrabeme, do toho začne lít, takže fotky v článku "Leden" jsou slabým odvarem toho, co tu nyní máme. Při přejezdu této bažiny s kolečkem plným ho... toto zapadne a gumáky zůstávají na místě i přesto, že vy jdete :-)) :-((. Koňové jsou zablácení až po břicho a snaha o nějakou jejich údržbu je naprosto zbytečně vynaložená energie. Pesani si hledají na procházku uzounké stezičky kolem plotu, které ještě nejsou od koní naprosto rozšlapané. Docela děs. Fali je dosti houževnatý ve vyhledávání potravy (jakoby neměli založeno dostatek sena!) a stále hrabe i v těch obrovských loužích, či pod ledem - momentálně asi vytrhává už jen kořínky, tak nevíme, jestli na jaře bude mít tráva z čeho vyrašit... Navíc to samozřejmě od něho okoukal jeho "teplý bratr" Fík (loni to nedělal) - nedají bez sebe ránu. Minulý týden se dokonce Falko na Fikovi "vozil" - že by nějaké zimní choutky či jaro??? Škoda, že jsem zrovna neměla foťák. No a s Bejbinkou už je to většinou lepší. Už jí tolik nehoní, ale ona raději sama vždy vyklízí pole. No a jezdit - myslím bezpečně jezdit, se fakt nedá, tak nám všichni úspěšně kynou a my taky. Budeme mít na jaře co dělat. Už aby to bylo. Ale ještě před tím tedy pár vzácných sněhových fotek - to je pak nádhera...


Fa F na horách


fotka nazvaná F+F na horách - kdo ví, jaká je to u nás placka, tak pochopí, že jsem při jejím pořizování téměř ležela :-)))


tlouštíci F a F se cpou pod borovicemi


F+F se cpou senem pod borovicemi


Baby pod koňskou pergolou


a Baby využívá chvilky klidné konzumace pod koňskou pergolou


Chuck si najde pohodu všude


jedna fotka mimo mísu (nezasněžená), ale musela jsem ji zveřejnit - uklízím, ukízím a najednou se podívám - Chuck mě kontroluje z pohodlíčka páníčkových montérek (normální pozice je: Zorro na parapetu levého okénka, Chuck na parapetu pravého okénka :-))


z podkroví k návsi


Toto překvapení nás čekalo dnes ráno - Jarek přišel z noční a já přijela z Holandska - první pohled z podkroví na sever k návsi a druhý od tamtéž na jih k pastvině.


z podkroví k pastvině

(více)

08.01.2012 16:20:34

"strýček Fido"

Proč strýček Fido? Tak jsme občas říkali Zuzance kvůli jejím "vrtulníkovým" ouškám. Je to její charakteristiský pohled... a takto se na nás bude dívat už pořád a my na ní taky nezapomeneme! - pod hrušku přibyl třetí náhrobní kámen... :-(((


Zuzanky náhrobní kámen

(více)

08.01.2012 16:17:11

doplněné fotky k článku "Leden?"

:-(( bez komentářek ... :-((


tři a bláto


lednové bláto


a ještě bláto

(více)

05.01.2012 14:40:29

Leden?

... voda a bláto!

Co tak napsat? Jistě nemusím nikomu vykládat a raději ani fotkami dokládat, jak to vypadá v nejexponovanějších místech zahrady a výběhů. Prostě my i koně se brodíme blátem a čeho je moc, toho je příliš. Stěžovali jsme si na sucho, tak to teď máme, že?!


Jsem přišla na zlepšovák - abych na gumácích netahala všechno to bláto do baráku ( i když jen na chodbu), napustila jsem takový malý soudek do poloviny vodou a vždy tam, když jdu domů, vlezu - v těch dumácích samozřejmě, a hezky je vyráchám a je to :-)))


No a jako by té vody nebylo dost, tak jsme po nějaké pauze zase vyrazili na vyjížďku. To, že 3. ledna skončíme v jednom z brodů místních jihočeských stok, to jsem tedy netušila.


ve vodě 1


F a F nejdříve vše patřičně očuchali, Fík si dokonce trochu zakopal a pak objevili ten rákos.


ve vodě 2


Asi je to hrozná mňamka. Falko ho trhal po pořádných trsech a vždy s nimi tak hodil, že jsem byla nahozená hlavně já, sedící vedle na Fíkovi.


ve vodě 3


Tak jsme si libovali, jak jsme koníkům pěkně umyli nohy. No jo, jenže polovinu zpáteční cesty jsme stejně museli jít krajem pole kolem silnice, tak to bylo vlastně úplně fuk.

(více)

27.12.2011 17:12:19

Nejžhavější novinka

... za Baby přijela návštěva ...

Dnes 27.12. se k nám podívala slečna Ivetka od Prachatic, která shání kobylku podobné povahy jako má doma - kamarádku pro svoji Lady (kříženku araba) i pro sebe. Bejbinku si vyčistila, nasedlala a jelikož je zvyklá jezdit Lady jen na bosalu i Baby si vzala jen na parelku. Okamžitě bylo vidět, že slečna opravdu jezdí dlouho a navíc, že to fakt umí a ví co dělá. Naprosto jemná ruka i holeň, přesná načasování. Prostě moc šikovná, ve věci vzdělaná. Tak jsem se v duchu modlila, aby seBejbinka líbila i jí . A představte si, že líbí a snad jsem mohla být i trochu hrdá na to, co jsem s bývalou čerticí a dostihačkou jako laik dokázala, protože na většinu zkoušených pobídek reagovala správně. Pro mě tedy byly některé dotazy na práce na dvou stopách a ohnutí ven apod. už trochu moc...


Takže jsme si předběžně plácli na to, že až bude mít po zkouškovém období... Ještě jednou přijede, aby se naučila masáže a protahovací cviky, které dle Kačky Pultrové děláme a koncem února, kdy už budou dodělané nové boxy pro obě kobylky ve stodole, se bude Baby stěhovat. Ivetky přítel mi prozradil, že se každý den chodí dívat na fotky Bejbky a už by jí nejdraději měla rovnou teď doma. Jelikož je ale zodpovědná a teď musí být první v řadě škola a nemohla by se Bejbě věnovat, je to tak, jak jsme se dohodli.


Samozřejmě, již několikrát při rozhovoru s Ivetkou jsem to obrečela, ale jsem moc ráda za to, že nám osud přihrál takovou možnost - zmíněná citlivá a milující osůbka, úžasné prostředí polosamoty s 10 ha pozemků - pastvina s lesem a rybníkem! To bude pro tu naši kachnu něco!


Tak nám držte palce nebo radši pěsti pro štěstí!


 

(více)

Archiv

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se